9°C
Uprchlické ženy a vzdělaní Syřané míří do Evropy. Letos dorazí 1,5 milionu lidí
Kolik uprchlíků může letos přijít? Kdo jsou příchozí? Co je k cestě motivuje především? Se zajímavými závěry ohledně migrační krize přichází think-tank Evropské hodnoty, který uveřejnil odhad počtu migrantů pro letošní rok, ale i vyhlídky do roku 2050. Analytici se zaměřili také na skladbu uprchlických davů. Mezi závěry patří třeba to, že Syřané jsou průměrně vzdělanější než ostatní migranti a do Evropy míří především střední třída.
„Není to o tom, kolik jich přijde. Je to o tom, kolik jich může přijít a kolik chceme nebo nechceme, aby přišlo,“ uvádí Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty. Jeho tým vypracoval studii o tom, kdo jsou uprchlíci, kteří přicházejí, proč převažují mladí muži a především jaké jsou výhledy na letošní rok i blízkou budoucnost. Opírá se o data z OSN a dotazníková šetření mezi příchozími Syřany i těmi, kteří se ještě nevydali na cestu. Ať už z dílny OSN, Centra pro sociální vědy v Berlíně či závěry Mezinárodní organizace pro migraci.
Na řadě jsou ženy s dětmi
Socioložka a analytička Markéta Blažejovská na tiskovce Evropských hodnot upozornila, že do Evropy za rok 2015 přišlo skutečně přes milion lidí a více než 850 tisíc z nich do Řecka. Migrační proud je tam však nyní více namixovaný co se týče žen, dětí a mužů, kterých je 50 %. „Můžeme hovořit o určitém trendu, kdy teď přicházejí ženy a děti za těmi muži, kteří už přes Řecko přišli na jaře,“ doplňuje s tím, že do Itálie naopak přichází až 75 % mužů, což podle ní souvisí s větší náročností cesty, na které i více lidí zemře.
Zatímco do Řecka přicházejí především Syřané (56 %) a Afghánci (24 %), do Itálie hlavně Afričané z Eritrey, Nigérie, Somálska či Súdánu. „Jsou to ve všech případech převážně mladí muži do 35 let. Polovina z nich je svobodných a bezdětných, jenom asi 17 % z nich je doprovázeno manželkou nebo dětmi. Většina z nich ale počítá s tím, že své děti a manželky přiveze později. 58 % plánuje využít institut slučování rodiny později,“ shrnula závěry studie socioložka.
Podle ní je důležité si uvědomit, jak nebezpečná cesta to zvláště do Itálie je. „Musíme si uvědomit, že skoro čtyři tisíce lidí zemřely ve Středozemním moři v roce 2015. Strategie poslat dopředu muže a doufat, že budou moci později využít politiku slučování rodiny a přivézt legálními cestami ženy a děti, je poměrně logická. Druhá věc je, že v migraci to tak funguje vždycky, i v té ekonomické to funguje tak, že první migrují muži, kteří mají za úkol najít si ubytování, práci a potom k sobě zvou ženy a děti. Situace, kdy nyní přichází i ženy a děti, je krizová. Už nemáte jinou možnost, žádné jiné bezpečné místo, kde by mohly počkat třeba půl roku,“ dodala Blažejovská po tiskovce na dotaz novinářů.
Syřané jsou v průměru vzdělanější. Přichází střední třída
Rozdíly mezi migranty nejsou zdaleka jen v zemích původu, ale třeba i co se týče jejich vzdělání. „V zásadě nejdůležitější je, že Syřané jsou průměrně vzdělanější než ostatní migranti z jiných zemí. Souvisí to s tím, že jednak Sýrie je obecně rozvinutější zemí, a zároveň to souvisí s tím, že ti Syřané, kteří se vydali na cestu do Evropy, jsou příslušníci bohatší střední třídy. Můžeme říci, že přes polovinu Syřanů tvoří lidé, kteří mají střední a vyšší vzdělání,“ řekl Blesk.cz na základě výsledků studie Hokovský.
„Velký rozdíl je to i co se týče Afghánců, což je druhá nejpočetnější skupina migrantů, kteří přicházejí do Evropy. Tam je alespoň střední vzdělání pouze u 20 % lidí. Další skok je potom u Eritrejců, kteří přicházejí hodně přes trasu italskou, tedy centrální středomořskou. Tam je střední a vyšší vzdělání jen u 10 %,“ doplnil.
Strach z Asada a příznivá příležitost k cestě do Evropy
Evropské hodnoty se ve studii zabývají i motivací uprchlíků k migraci. „74 % Syřanů, kteří přicházejí do Evropy, zdůvodňuje svůj odchod tím, že utíkají před Asadovým režimem. 50 % Syřanů, kteří již jsou v Evropě, říká, že by se vrátili, pokud by Asadův režim padl. Asadův režim, který Putinovo Rusko podporuje,“ upozorňuje Hokovský. „Tři čtvrtiny z nich odcházejí před Asadovým režimem, třetina z nich odchází před Islámským státem. 70 % z nich se cítí přímo ohroženo na životě, 13 % Syřanů říká, že odešli s ekonomickou motivací,“ doplnila jej Blažejovská.
Cílovou zemi – Německo či Švédsko – si vybírají často s ohledem na příležitosti k práci či podporu, kterou jako uprchlíci ve státě získají. Nebo na komunity, které je mohou přivítat. „Uprchlíci vnímali v roce 2015 Evropu jako otevřenou. Mluvili o tom, že se cítí být pozváni evropskými politiky do Evropy, že to považují za časově omezenou příležitost, kterou chtěli co nejvíce využít,“ říká Blažejovská. Uprchlíci zkrátka viděli příznivou příležitost.
Letos je na cestě 1,5 milionu migrantů
Socioložka upozornila, že odhady dalších migračních toků jsou nestabilní i proto, že „migrace je vnitřně dynamický fenomén“, který naboural předpoklady i pro rok 2015. Vytváří se však různé migrační scénáře, včetně tzv. „divokých“. Evropské hodnoty představily hned několik možných scénářů.
Podle Evropské komise přijdou do roku 2017 odhadem 3 miliony žadatelů o azyl, do roku 2050 přijde podle OSN celkem 31 milionů lidí, do roku 2060 by to podle Eurostatu mohlo být 55 milionů migrantů.
„Co z toho můžeme odvodit pro letošní rok, pro rok 2016? Pokud podmínky na straně zemí původu a tranzitu zůstanou víceméně stejné, pokud příležitosti vnímané migranty budou také zachovány, lze předpokládat, že se na cestu do EU v tomto roce vydá 1,5 milionu lidí,“ odhaduje Hokovský s tím, že dopady budou mít samozřejmě i jakákoli další rozhodnutí evropských politiků.
Janda: Neprozíravá Merkelová
Právě v otázce počínání evropských politiků čelí časté kritice německá kancléřka Angela Merkelová za zpočátku otevřenou náruč pro migranty.
„Gesto německé kancléřky lze lidsky pochopit a ocenit, faktem zůstává a i naše studie ukazují, že např. řada Syřanů skutečně vnímala její gesta jako pozvánku do Evropy. Co kancléřce můžeme mít za zlé, je její neprozíravost, protože počet lidí, kteří do Evropy přichází, se zvyšuje. Je třeba vysílat signály, že skutečně Evropa nemá nevyčerpatelné možnosti,“ řekl Blesk.cz další z účastníků tiskovky Jakub Janda, analytik a zástupce ředitele Evropských hodnot.
„Řada evropských vlád částečně mění svoji pozici, realita je k tomu donutí,“ pokračuje Janda. Dosavadní opatření na evropské úrovni označil za „neúčinná, velmi minimalistická a bezzubá“. A upozornil, že Evropské hodnoty mj. doporučují např. zvážit možnost vybudovat a posílit zařízení mimo EU, aby se Evropa vyhnula „vnitřní implozi“.
Velkým problémem jsou podle něj však i časté naivní představy uprchlíků. „Představují si, že v Evropě dostanou dům, manželku, auto, že budou dobře ekonomicky zajištěni. To jim samozřejmě říkají i pašeráci, aby je donutili zaplatit za cestu. Zapotřebí jsou tak i velmi intenzivní komunikační kampaně do zemí původu a tranzitu. Je to i lidsky nemorální, pokud je necháváme v naivní představě, kterou jim sdělují pašeráci,“ dodává pro Blesk.cz Janda.
