Romové se oddávají džihádu. V islámu hledají novou identitu, říkají Bulhaři

Charizmatický kazatel měl už tehdy zkušenosti s bulharskou justicí. V letech 2004–2014 byl potrestán už za anatolické prohřešky. Tentokrát se ale přidala obvinění z kontaktů na Islámský stát. Podle obžaloby, se kterou se seznámila investigativní síť BIRN (Balkan Investigative Reporting Network), měl své následovníky nabádat, že boj za chalífát je svatou povinností každého muslima. Podle svědků je vyzýval i k tomu, aby se s IS podělili o své peníze. Svou ideologii měl šířit na sociálních sítích stejně jako jeho spoluobžalovaní.

Důkazní materiál obsahoval nejen snímky s černou vlajkou ISIS nebo zdviženým ukazováčkem, ale také reklamní předměty z jejich dílny. Navíc měl ve svém domě hostit tři džihádisty, kteří směřovali do Sýrie. Zatímco Srba policie dopadla, Francouz bosenského původu a německý Turek zmizeli někde na území chálífátu.V Bulharsku je jedna z nejpočetnějších muslimských menšin v Evropě. Podle odhadů tvoří dnes zhruba 14 % tamních obyvatel. Kromě etnických Turků tam spadají i Pomaci – potomci Slovanů, kteří za nadvlády Osmanské říše konvertovali k islámu a muslimští Romové, kteří se často označují za Turky, ale většinová společnost a Turci je označují za Romy. Za komunistického režimu většina pracovala ve státních podnicích, pád Živkovova režimu jim ale přinesl nezaměstnanost a živoření v izolovaných ghettech, ve kterých chybí kromě práce i základní vzdělání nebo lékařská péče. Jejich náboženství se tak pro ně stává jedinou jistotou.

Před konvertováním k islámu bojoval s depresí a schizofrenií

„Romové hledají v islámu novou identitu. Chtějí být součástí něčeho většího. Něčeho, co zboří zdi jejich ghetta,“vysvětlila pro list Dnevnik antropoložka Antonina Željazkova. Za tím zamířil i v 90. letech Ahmed Moussa, tehdy ještě jako Angel Stojanov. Kromě marného hledání práce válčil i s depresí a schizofrenií. Nakonec jako další bulharští Romové odjel za prací na západ, kde konvertoval k islámu. V Kolíně nad Rýnem pak navázal kontakt s extrémistickou skupinou turecké provenience Kalifaatsstat. Po návratu do Bulharska se stal samozvaným salafistou. Přestože muslimští vůdci jeho činnost neposvětili, kázal všude, kde se naskytla příležitost, a brzy měl řadu oddaných stoupenců. 

Islamists' Balkan foothold on @POLITICOEurope Remember when Bosnia & Kosovo were supported? https://t.co/iijSg67e8C pic.twitter.com/ROb88p1qa0

— SpaceFromGreece (@SpaceFromGreece) 13. Leden 2016

Velkou roli sehrálo i jeho charisma. Jeho stoupenci si nechávali narůst vousy a západní oděv vyměnili za dlouhá roucha. Separovali se i od svých umírněnějších sousedů. „Ti vousatí už si ke mně sednout nepřijdou,“ postěžoval si reportérce BIRN iztocký kavárník Sašo. Jiný Iztočan si posteskl, že ho Moussa připravil o přátele. Problém je prý hlavně v tom, že život bulharských muslimů nabízí dostatek frustrace, která je živnou půdou pro radikalizaci. Navíc oficiální muslimské instituce, které by měly přílivu salafistů preventivně čelit, jsou podfinancované. 

„V Bulharsku dnes neexistuje jediné islámské vzdělávací středisko s akreditací ministerstva školství. Chybí státní podpora i prověrka ze strany státu, kdo a co vyučuje v islámských školách. Obojí napomáhá šíření radikálního islámu. Stejně tak nejednota: operují tu duchovní různých islámských denominací a sekt a spory rozdělují i vůdčí islámské autority,“ popsala pro Lidové noviny ze Sofie balkanistka Zuzana Piptová-Vrabchev. Zahraniční salafisté i jejich bulharští žáci jsou tak stále nebezpečnějšími konkurenty umírněné islámské tradice.

Islámský stát učí bojovat i malé děti: