7°C
Že romským dětem nejde škola? Kvůli společnosti i rodičům, říká etnografka
Důvodem školních neúspěchů romských dětí má být jednoznačně jejich sociální handicap. V romské menšině podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové chybí generační výměna kladných zkušeností ze školy. Dospělí jsou často pologramotní nebo negramotní a nedokážou svým dětem ve stále náročnější přípravě pomáhat. Navíc kolikrát ani nerozumí mluvené ani psané češtině.
Školní neúspěchy Romů jsou prý jednoznačně ovlivněny jejich sociálním handicapem. V Česku začali ve větším měřítku chodit do školy až od 60. let 20. století, a navíc se často jednalo o školy určené mentálně postiženým. „Generační výměna kladných zkušeností ze školy a ze vzdělávacího procesu u Romů v podstatě zcela chybí, i nadané děti se v rodině nemají s kým poradit, o koho opřít při cestě za vzděláním, tato rovina v životě velké části Romů u nás historicky chybí,“ uvedla pro Blesk.cz ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová.
Podle ní nejde tuto propast překonat jen silou přání, ale systémovou podporou právě v této oblasti. „Rodiče jsou mnohdy kvůli nekvalitnímu vzdělání sami pologramotní a bohužel někdy i zcela negramotní. Těžko mohou svým dětem ve stále náročnější přípravě na školu pomáhat,“ míní Horváthová. Jsou tak odkázány samy na sebe a na přípravu do školy nemají podmínky. „Učitelé zpravidla neznají domácí situaci svých žáků, nechápou jejich překážky, neřeší se. Zatím v tomto ani nemají oporu systému,“ doplňuje.
Romské děti mají často problém s porozuměním češtině
Takové děti, i kdyby byly nadprůměrně inteligentní, bez nadstandardní péče nedokážou překonat svůj sociální handicap. Dalším, doposud málo známým, faktem je i to, že romské děti často mají problém s porozuměním mluvené i psané češtině. „Byť už romsky nemluví, mluví třeba špatnou češtinou, takzvaným romským etnolektem češtiny, kde podle odborných studií se neporozumění stupňuje stejně, jako se zhoršuje prospěch takového dítěte s postupujícími ročníky,“ upřesňuje Horváthová.
Pro takové žáky je pak podle ní důležitý asistent-pedagog, který ovládá nejen romštinu, ale zná i rodinnou situaci. Mezi školou a rodinou by měl pak vytvářet pomyslný most. Nejlepší by podle ní bylo, kdyby taková podpora nefungovala jen v rámci ročníku, ale pro každého takto handicapovaného žáka.
„Přitom že rodiče nepodpoří své děti ve vzdělání, ještě neznamená, že o ně nemají zájem,“ upozorňuje Horváthová s tím, že Muzeum romské kultury se už od roku 2005 zaměřuje na doučování takto znevýhodněných romských žáků. Individuální a skupinové doučování je zaměřeno na zlepšení školních výsledků dětí a zejména na jejich motivaci k dalšímu vzdělávání. Doučování je úzce propojeno s volnočasovými aktivitami, které jsou pro děti velkou motivací a odměnou za pravidelnou docházku na doučování.
Romským dětem ve věku od 6 do 18 let pak pomáhají například s domácími úkoly procvičováním školní látky nebo chtějí vysvětlit něco, čemu nerozumí. V současné době doučování navštěvuje celkem 70 dětí, se kterými se doučuje 51 dobrovolníků. „Za tu dobu máme mezi rodiči v sociálně vyloučené lokalitě několik desítek těch, kteří by své dítě chtěli vodit k nám na doučování, ale my už nemáme kapacitu,“ upozorňuje Horváthová.
Celé téma je přitom nesmírně důležité pro integraci Romů do České republiky. „Bez nadstandardní péče ve škole o sociálně handicapované žáky těžko dosáhneme integrace Romů do naší společnosti. Bez systémové podpory a zaměření na tuto věc jsou všechny snahy o změnu neefektivní. Zlepšení stavu soužití Romů a Neromů nemůžeme čekat,“ uzavřela Horváthová.
Romské děti se chodí doučovat i do brněnského IQ Roma servis:
