8°C
Evropo, nedotuj prasata v Letech, žádají aktivisté. Komise nic nezmůže
Zastavení evropských zemědělských dotací firmě, která provozuje vepřín v místech protektorátního tábora pro Romy v Letech u Písku, požadují po Evropské unii čeští aktivisté. Věří, že by se tak mohlo podařit velkovýkrmnu z pietního místa romského holokaustu odstranit. Výzvu předali Zastoupení Evropské komise v Česku.
„Zjistili jsme, že prasečí farma na místě romské genocidy je příjemcem evropských zemědělských dotací. Bez těchto dotací by byla prodělečná a v krátké době by zkrachovala,“ uvedl Miroslav Brož ze sdružení Konexe. Citoval tak z výzvy aktivistů, kteří žádají zastavení evropských dotací.
Podle textu výzvy vyrostla velkovýkrmna v Letech v roce 1973. Po pádu komunistického režimu ji získala soukromá společnost. Česko dlouhodobě čelí kritice mezinárodních institucí za to, že vepřín stojí na pietním místě. Vlády se snažily najít řešení. Mluvilo se o tom, že by stát podnik odkoupil a zboural. Podle odhadů by se cena mohla pohybovat ve stovkách milionů. Na to však vláda dlouhodobě nenachází peníze.
O pokračujícím jednání s firmou se zmínil před pár dny v Letech i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), podle něj ale žádný závěr z dialogu nevzešel a farma na místě zřejmě zůstane. „Střetávají se tu zájmy. Musíme zajistit důstojnost tohoto pietního místa, na druhou stranu je tu záměr pokračovat v zemědělském podnikání,“ uvedl Dienstbier.
Ani dopis aktivistů adresovaný instutucím EU nemá podle zjištění Blesk.cz praktický význam. Evropská komise sice pošle dopis dále do Bruselu, ale o tocích peněz přímo nerozhoduje. „Evropská komise spravuje společnou zemědělškou politiku, jednotlivé příjemce podpory však určuje stát,“ řekl vedoucí Zastoupení EK v ČR Jan Michal. Podle něj jde sice o lidsky citlivou otázku, ale vyrovnání se s minulostí je záležitostí každé země.
Vláda: Vepřín by měl skončit
Podle strategie romské integrace do roku 2020 není nynější situace v Letech přijatelná a je neúnosná. Vláda v dokumentu uvedla, že je potřeba přijmout opatření, která by vedla k ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa.
„Nikdy nebyla sebemenší reálná politická vůle vepřín koupit a zbourat. Sliby podle našeho mínění sloužily jen k uklidnění zahraničních lidskoprávních institucí,“ tvrdí jednoznačně Brož.
Nacistické masakry Romů
Tábor v Letech protektorátní úřady otevřely v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo i v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak na cikánské.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 romských mužů, žen i dětí. Zahynulo v něm 327 lidí, přes 500 skončilo v Osvětimi. V protektorátu Čechy a Morava žilo podle tehdejšího soupisu 6500 Romů a romských míšenců. Po válce se z koncentračních táborů vrátilo ani ne 600 lidí.
