Ženy v Česku mají méně volného času než muži. Muži sice odpracují více hodin v zaměstnání než jejich „něžnější kolegyně“, ty se ale mnohem více starají o domácnost, děti a příbuzné. Ukázal to aktuální výzkum o proměnách české společnosti, který vypracoval Sociologický ústav Akademie věd ČR. Výzkumníci zjišťovali, jak spíme, trávíme volný čas, kolik hodin pracujeme nebo se dělíme o domácí práce. Budou na vás výsledky sedět?
Spánek, osobní péče a stravování patří do běžného denního programu. Ve všední den vstává většina dospělých lidí před sedmou hodinou. 40 % lidí je vzhůru už před šestou, po půl osmé spí už jen třetina lidí a po půl deváté desetina. O víkendu vstáváme později. Před šestou je vzhůru 25 % lidí a po půl deváté ještě spí téměř pětina lidí. Ve všední den i o víkendu chodí lidé většinou spát po 22. hodině. Před desátou spí dva z deseti, po jedenácté už sedm z deseti lidí. Po půlnoci zůstává vzhůru méně než jeden z deseti.
Téměř každý čtvrtý dospělý cítí, že pravidelně nemá dostatek spánku. To se odráží na zvýšené míře stresu.
Zaměstnanci na plný úvazek si týdně v průměru odpracují 43 hodin, zaměstnanci na zkrácený úvazek asi 27 hodin. Nejdelší pracovní dobu hlásí osoby samostatně výdělečně činné, a to 46,5 hodiny. Čtyři z deseti lidí pracují déle než 40 hodin týdně a pětina lidí dokonce 46 a více hodin týdně. Mezi OSVČ je to každý druhý.
Muži mají delší pracovní dobu než ženy. S průměrnými 43,2 hodiny odpracují týdně o téměř 6 hodin více než ženy (37,5 hodiny). Podílí se na tom jednak skutečnost, že ženy častěji pracují na zkrácený úvazek, ale i při plném úvazku odpracují týdně méně hodin. Muž zaměstnaný na plný úvazek tráví prací týdně 44 hodin, žena 41,5 hodiny.
V běžný den tráví Češi domácími pracemi zhruba 2,5 hodiny. O víkendu věnují zaměstnaní lidé péči o domácnost o půl hodiny více ve srovnání se všedním dnem. Příprava jídla a umývání nádobí v běžný den zabírají necelých 50 minut, uklízení (včetně praní a žehlení) přes půl hodiny, opravy, práce kolem domu a na zahradě trvají 40 minut a nakupování půl hodiny.
Nejvýrazněji je objem péče o domácnost ovlivněn pohlavím. Zatímco sféra placeného zaměstnání je spíše doménou mužů, ženy se více podílí na péči o domácnost. Během typického dne připravuje jídlo nebo myje nádobí 8 z deseti žen a méně než 4 z deseti mužů. Více než dvakrát víc žen než mužů v typický den uklízí. V souhrnu vykonává během typického dne nějakou domácí práci 93 % žen a 74 % mužů.
Během typického dne stráví žena péčí o domácnost přes 3 hodiny, u mužů je to o hodinu méně. Jak úklidem, tak přípravou jídla tráví ženy třikrát déle než muži. Muži naopak předstihují ženy v čase stráveném opravami či prací na zahradě.
V domácnostech s alespoň jedním dítětem mladším 18 let se dospělí v průměru věnují přímé péči jednu hodinu a 40 minut. Hraní s dětmi (včetně povídání si s nimi, pomáhání s úkoly či doprovodu do kroužků) pak dospělým v těchto domácnostech zabírá necelou hodinu.
Péče o děti je stejně jako práce v domácnosti doménou žen. Žena s nezletilými dětmi v domácnosti věnuje přímé péči v průměru 2 a půl hodiny denně, muži se do péče zapojují v rozsahu 45 minut denně.
V běžný den připadá na průměrného Čecha 6 a půl hodiny volného času. Zatímco pracující tráví volnočasovými aktivitami 5 hodin denně, o víkendu jim mohou věnovat 6 a tři čtvrtě hodiny.
Nejběžnější a také nejdéle trvající volnočasovou aktivitou je sledování televize. V typický den ji sledují tři dospělí ze čtyř a televize nám v průměru zabírá 2 hodiny denně – tedy téměř třetinu celkového volného času.
Zhruba jednu hodinu se oddáváme odpočinku. Ten má ve svém denním programu přes polovinu dospělých. Mezi seniory odpočívá během dne více než 6 lidí z deseti. Necelá hodina připadá také na trávení času s rodinou a přáteli. Tímto způsobem tráví volný čas v typický den každý druhý dospělý.
Mezi dospělými pociťuje více než třetina lidí pravidelný pocit stresu a nedostatku času. Pocit časové tísně se objevuje v různé míře v závislosti na věku. Pravidelný stres pociťuje třetina dospělých od 18 do 24 let, mezi lidmi od 35 do 44 let ho zažívá už téměř každý druhý. Podobně je tomu ve věkové skupině od 45 do 54 let. Mezi staršími lidmi se už stres vyskytuje méně, přesto jeho míra není zdaleka zanedbatelná. Trápí téměř každého pátého seniora mezi 65 až 74 lety.
Dospělí, kteří se pravidelně cítí pod tlakem času, si častěji než ostatní stěžují na horší zdraví. Jen desetina dospělých do 50 let, kteří stres pociťují nejvíce, má podle svého soudu výborné zdraví. Naopak ve skupině těch, kteří tlak času nepociťují vůbec, má výborné zdraví každý třetí. Souvislost mezi stresem a zdravím se přitom ještě posiluje ve starším věku.
14°C
