Mozkožrout zabíjel na Ústecku i děti. 16 mrtvých spojovala návštěva bazénu

Událost přilákala zájem i zahraničních vědců a dodnes je počtem obětí největší epidemií tohoto organismu.

„Je třeba zdůraznit, že se nejedná o bakterii, ale prvoka, což je miniaturní živočich. Říká se mu améba a nemoc, kterou může způsobit člověku, se jmenuje amébová meningitida,“ řekl Blesk.cz lékař Michal Malina.

„Lidově se amébě skutečně říká požírač mozku, ale nepožírá mozkovou tkáň, způsobuje její fatální poškození,“ uvedl MUDr. Rastislav Maďar z centra Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Hrozba v nechlorované vodě, co přežije i 40 stupňů

Živočichovi se daří ve sladké a teplé vodě, přežije i teplotu nad 40 stupňů. „Ano, může se vyskytnout i u nás,“ potvrzuje lékař a dodává: „Améba má dosud na svědomí 200 obětí po celém světě, což jej činí velmi vzácnou. Běžně člověka nenapadá.“

Podle některých zdrojů může přežívat i v bazénu, pokud není dostatečně ošetřený chlorem. Možná právě to způsobilo v 60. letech epidemii, která vypukla v Ústí nad Labem a má na svědomí 16 obětí ve věku od 8 do 25 let.

Mozkožrout „zaútočil“ na plavce: Vražedný parazit má v USA už tři oběti

Během deseti dnů zemřelo pět lidí

V letech 1962 až 1965 zemřelo na Ústecku 16 lidí, příčina byla stejná: zánět mozku a mozkových blan. Na případ, se kterým si zpočátku nevěděl nikdo rady, vzpomínal epidemiolog Karel Novák pro časopis Vesmír. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva v plaveckém bazénu v Ústí nad Labem.

„Bakteriologové ani hygienici při pitvách ani v bazénech nenašli žádné podezřelé mikroby. Vodaři kontrolovali a zlepšovali vodní zásobování všech lázní, zatímco my jsme (marně) hledali lehčí případy nemoci,“ uvedl pro časopis Novák.

Bazén, respektive Vrbenského lázně, kde se koupali pozdější nebožtíci, se po údržbě a vyšetřování znovu otevřel, nicméně v roce 1964 během deseti dnů zemřelo pět mladých lidí. Když o rok později zemřeli další lidé, byly lázně definitivně uzavřeny. Od té doby chátrají.

Vyšetřování nemohlo pokračovat

Epidemiolog tehdy žádal, aby se případ dále vyšetřoval, ale byl odmítnut. Případ byl nakonec smeten ze stolu zprávou o jiné bakterii. I když se Karel Novák i nadále výzkumu věnoval a spolu s dalšími kolegy upozorňoval na možnost amébové meningitidy, stále si nikdo nebyl jistý. Po událostech v srpnu 1968 odešel Novák do Švédska. Podle jeho slov je vzpomínka na jeho epidemiologickou práci během 60. let tou nejsilnější.

Hurikán Katrina má stále nové oběti: Chlapečka (†4) zabil mozkožrout

„V každém případě však byla ústecká epidemie impulzem k celosvětovému intenzivnímu výzkumu této nové skupiny potenciálních patogenů. Ukázala totiž, že i moderní sportovní nebo rekreační zařízení se mohou při hygienických závadách v provozu stát vážnou zdravotní nebo životní hrozbou, podobně jako dnes i nové bydlení s bazény a koupelnami a voda v tělesné kultuře. A také to, že se při dnešním vývoji medicíny musí myslet i na méně obvyklá a nová nebezpečí,“ uzavřel Novák pro Vesmír.

Většina obětí byly děti

Naegleria fowleri je jednobuněčný organismus (prvok), kterému nejvíce vyhovují teploty do 46 °C. Vyskytuje se v teplých sladkých vodách (řekách, jezerech, teplých pramenech, chladicích vodách průmyslových závodů, vzácně i v bazénech) a v půdě. Živí se bakteriemi, ale vzácně může napadnout i člověka a způsobit mu tak amébovou meningoencefalitidu.

Vědci dosud odhalili, že prvok se může do hlavy dostat člověku přes nos. Odtud se přesouvá do mozku a napadá nervovou tkáň. První příznaky se objevují 1–7 dní od vstupu parazita do těla člověka. Většina obětí na Ústecku byly děti, kterým se často dostává voda do nosu. Nemoc se projevuje nejprve bolestí hlavy, horečkou, nevolností. Během několika dní pacient upadá do bezvědomí a umírá.

Pitím vody se nemůžete nakazit a nemoc není nakažlivá. Léčba sice existuje, ale má malou úspěšnost. Útok améby přežili zatím jen čtyři lidé.