Odtajněný archiv StB: 518 minut, které rozhodly – zrada přišla z nebe

Jako by se už nemohli dočkat. Ačkoliv byl přísně tajný čas zahájení invaze do Československa určen na 23. hodinu, na Ruzyni začalo drama už o dvě hodiny dřív. A tak ve chvíli, kdy první tankové a motostřelecké divize překročily hranice, měli už ruští výsadkáři letiště zcela pod kontrolou.

Šéfredaktor turecké CNN pro Blesk o puči: Bylo to jako v Praze v roce 1968

Vojenskými experty je okupace Československa armádami Varšavské smlouvy hodnocena jako ukázková operace bleskového obsazení protivníkova území, o níž se dodnes učí na amerických i ruských vojenských akademiích. Do naší republiky ale tu noc dorazil vzdušným mostem »mráz z Kremlu«.

A všechno spálil na dvacet let. Jen v prvních 24 hodinách po přistání prvního nenápadného letounu bylo smrtelně zraněno 56 Čechů, kteří se nechtěli smířit s tím, že jim tato perfektní vojenská operace bere ten vydřený malý kousíček svobody.

Schwarzenberga zděsili Rusové. Okupantům ČSSR chtějí dát miliony a uznání

20. 8. 1968

20:52 Na dráhu letiště v Ruzyni dosedl civilní speciá1 An-12 z Moskvy. Zůstává na stojánce Aeroflotu a nikdo z něj nevystupuje. Ve skutečnosti jde o létající velitelské stanoviště, z něhož byl později řízen průběh přistávání transportních letounů s výsadkem.

21:05 Přilétá speciál II-14 ze Lvova. Vystupuje z něj asi 25 civilistů, kteří po setkání s náčelníkem oddělení pasové kontroly Ruzyně a velitelem letky ministerstva vnitra odjeli do města.

22:00 V tuto dobu se na letišti soustředilo 25 estébáků z oddělení pasové kontroly. Úkol pro ně zněl jasně: „Na pokyn zajistit zastavení provozu civilních letadel, rozsvítit všechna světla na přistávací ploše.“ Další čtyři příslušníci dostávají za úkol zajistit na věži, že žádné civilní letadlo nevzlétne ani nepřistane. „Dodržet i za cenu použití zbraně,“ zněl pokyn.

Sovětští okupanti opustili Česko před 25 lety. Bylo jich 73 tisíc

23:00 Osádka letounu An-12 žádá o povolení ke spuštění motorů letadla, údajně kvůli provedení motorových zkoušek. Ve skutečnosti motory slouží jako energetický zdroj pro činnost elektronických naváděcích systémů.

23:00 Ze vzduchu i ze země začíná masivní elektronické rušení signálů všech československých radarových stanovišť. Jeho ozvuky zaznamenávají i obrazovky radarů západních zpravodajských služeb.

23:01 Na Hlavní správu StB dorazí z oddělení pohraniční kontroly v Cínovci hlášení o narušení čs. hranice cizími vojsky. Podobné zprávy přicházejí vzápětí z dalších přechodů. Krátce nato jsou všechna spojení přerušena.

23:30 Příslušníky StB, které svolali do suterénní místnosti letiště, instruuje náčelník 4. oddělení VI. odboru ministerstva vnitra pplk. Jiří Doležal a pomáhá si lží: „Z rozkazu prezidenta republiky, za souhlasu ÚV KSČ a vlády obsazují sovětská vojska a vojska ostatních socialistických států ČSSR, zajistěte hladký průběh přistání letadel a jejich posádek, v případě jakéhokoliv odporu z řad civilního personálu letiště použijte zbraně.“

Postoj Rusů k invazi v roce 1968 se nezmění, vzkázal Zaorálek Schwarzenbergovi

23:35 Estébáci vyslaní na pracoviště řízení letového provozu se tu nejprve v klidu vyptávají na funkčnost přistávacích zařízení. Pak ale náhle vytahují pistole, utrhnou telefony a zatýkají letové dispečery. Ti pak zůstanou uvězněni ve sklepě až do poledne následujícího dne.

21. 8. 1968

00:00 Letiště v Ruzyni nepřijímá ani neodbavuje žádná letadla.

00:01 Náměstek ministra vnitra Viliam Šalgovič vydává pokyn zajistit osvětlení letiště.

01:30 Na letišti v Ruzyni přistávají dva sovětské vojenské letouny, z nichž je vysazeno několik desítek ozbrojených vojáků a jejich velitelů. Obsazují hlavní letištní budovy, vyhánějí z nich letištní personál i cestující čekající marně na svá letadla. Československý rozhlas vysílá upozornění, aby lidé počkali na důležitou zprávu.

Spálil vlajku SSSR a omlouval se za okupaci 1968. Rus v Česku dostal azyl

01:50 Během čtení Provolání předsednictva KSČ je na příkaz ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmana přerušeno rozhlasové vysílání. Postupně umlkají všechny rozhlasové vysílače.

02:00 Je zahájena letecká výsadková operace. V minutových intervalech přistane 220 letadel Antonov, do rána je pak přepravena celá elitní sovětská 7. gardová výsadková divize. Na palubě jsou i lehké tanky a obrněné transportéry. Na operaci se podílí i 200 letounů Mig-19, Mig-21 a dalších 150 letadel a vrtulníků. Vzdušný prostor Sověti zcela ovládají, sto stíhaček krouží neustále ve vzduchu, aby mohly bleskově zaútočit na jakýkoliv pozemní či vzdušný cíl.

02:15 Výsadkáři postupně zaplavují letiště a přebírají kontrolu. Mluví pouze rusky. Nevěří ani příslušníkům StB, které odzbrojí, naženou je do suterénu a střeží je poté s nabitými zbraněmi. Akci asistuje sovětský vojenský atašé genplk. N. M. Trusov.

Česko je baštou ruských špionů: Desítky agentů pracují v utajení pro Kreml

02:30 K určeným cílům ve městě navádějí sovětské výsadkáře pracovníci sovětského velvyslanectví.

03:00 V budově předsednictva vlády je sovětskými výsadkáři internován předseda vlády O. Černík.

03:01 Na všech civilních i vojenských letištích v republice dosedají těžké dopravní letouny Antonov s výsadkáři.

04:30 Začalo obsazování budovy ÚV KSČ, vedoucí funkcionáři KSČ v čele s Alexanderem Dubčekem jsou zatčeni.

05:00 Na letiště v Ruzyni přilétá člen politbyra ÚV KSSS Kirill Mazurov, pověřený politickým řízením intervence. Vystupuje tu pod krycím jménem gen. Trofimov.

Rusové si v pondělí vyzkouší boj. Námořnictvo vyplulo do Středozemního moře

07:30 Sovětské tanky obsazují okolí budovy rozhlasu na pražských Vinohradech, zaznamenány jsou první střety s obyvateli metropole, které si nakonec vyžádají 17 obětí a 52 raněných. Tři lidé byli zastřeleni, 12 lidí zabila exploze muničního vozidla a dva lidé se zabili při skoku z okna hořícího domu naproti rozhlasu.

Zatímco většina lidí byla ochotna postavit se okupantům a mnozí na to doplatili životem, současný místopředseda KSČM Josef Skála (64) je nadšeně vítal. Alespoň tak si to napsal do životopisu, který je přístupný v archivech StB. „Sovětská vojska jsem uvítal 21. srpna na úsvitu na ruzyňském letišti,“ stojí tam. I v následujících dnech byl prý v „trvalém přátelském styku“ a rozšiřoval jejich propagační materiály.

„Snažil jsem se pomáhat sovětským vojákům i ve zdánlivě bezvýznamných věcech jejich každodenního života u nás,“ napsal před 40 lety do svého životopisu. Dnes se k němu ale nezná.