Wakhanský koridor je přibližně 300 kilometrů dlouhý kus země na severovýchodě Afghánistánu, vyčnívající mezi Tádžikistánem, Pákistánem a Čínou. V nepříliš hostinném horském prostředí, v nadmořské výšce 4500 metrů, tu žije na 12 tisíc lidí. Jejich život je velmi prostý – bez moderních výdobytků, každodenního shonu a stresu, jen s dobytkem, jako tomu bylo kdysi.

Wakhiové, jak se místnímu lidu přezdívá, mají vlastní jazyk a i náboženstvím se liší od zbytku Afghánistánu. Ačkoliv vyznávají islám, místní ženy se nemusí halit od hlavy až k patě a jejich postavení je rovnocenné. Tálibán tu se svou islamistickou teorií neuspěl a někteří z místních ani nevědí, že radikálové byli někdy u moci. Stejně jako netuší, že v zemi proběhla americká invaze.

Oblast Wakhanského koridoru je sice velmi chudá, ale zároveň dlouhá léta platí za bezpečnou, a afghánská vláda by sem proto ráda přilákala turisty hledající to pravé dobrodružství. Místní proti tomu nic nemají, v jejich jinak monotónním životě jsou dobrodruzi totiž vítaným zpestřením.

Bohužel o tomto klenotu ukrytém v afghánských horách příliš turistů neví. Přesvědčil se o tom i francouzský fotograf Eric Lafforgue, který do Wakhanského koridoru zavítal v srpnu a byl prvním a zřejmě i posledním letošním turistou. Sezóna už totiž téměř končí a hory se brzy téměř na půl roku zahalí do sněhové pokrývky. Na úchvatné snímky z jeho cest se ale můžete podívat v galerii pod článkem.

Fotogalerie
25 fotografií