Jídlem Evropu nezaujmeme, musíme přidat, míní šéfka Českého centra v Bruselu

Jedná se sice o České centrum, hlavní cílovou skupinou kulturních a dalších akcí není ale česká veřejnost. „Cílíme buď na belgickou, nebo evropskou komunitu. Brusel je totiž z jedné třetiny tvořen právě evropskou komunitou,“ vysvětlila pro Blesk.cz Prunerová. Podle ní má propagace České republiky právě v Bruselu i kvůli tomu velký smysl.

Česká centra jsou příspěvkovou organizací ministerstva zahraničních věcí. „Jsme tu, abychom propagovali českou kulturu, částečně i turismus, vědu a výzkum a další obory. Nemáme vlastní prostor, to znamená, že se snažíme český program dostat do kulturního programu místní scény, a to nejenom v Bruselu,“ popsala pro šéfka centra, které zahájilo činnost už v roce 1997.

Podívejte se, jak to vypadá uvnitř Českého centra v Bruselu:

Video  Tady propagují českou kulturu pro Evropany. Navštívili jsme České centrum v Bruselu.  - Tomáš Polák

Video se připravuje ...

Dvě pracovnice na hlavní úvazek s pomocí dalších stážistů tak kontaktují místní festivaly, kina, koncertní sály, nebo přehlídky, které se snaží „přemluvit“ aby přijali některý z českých programů. „Někdy to může být formou speciálního programu zaměřeného jenom na Českou republiku, ale daleko častěji to je ve spolupráci s jinými menšími zeměmi,“ řekla ředitelka.

„Za Česko se bijeme“

„Tady v Bruselu se chce prezentovat každá země Evropské unie. Ta scéna je obrovská. Proto musíme především tlačit my a trochu se za sebe bít,“ přiznala. „I proto České centrum spolupracuje v rámci tzv. sítě EUNIC (European Union National Institutes for Culture, Evropská unie kulturních institutů – pozn. red.), kde se spojí pět až šest menších a středních zemí, které pak nabídnou společný program,“ vysvětlila.

Část akcí organizuje ve spolupráci s dalšími zástupci České republiky v Belgii – například s bilaterální ambasádou představují významná historická výročí jako je Charta 77, se zástupci českých krajů pak regionální významné osobnosti či akce. Naposledy to byla například návštěva Arnošta Goldflama s podporou Jihomoravského kraje.

Goldflam z Lotranda a Zubejdy o členství v KSČ: „Trošku jsem byl blbej“

České centrum Brusel ale také samo přichází s vlastními akcemi. „Například Ozvěny Ji.hlava jsme iniciovali před pěti lety. Tehdy jsme tady objevili úžasné nezávislé kino, se kterým jsme chtěli spolupracovat. Nakonec jsme zjistili, že by rádi promítali dokumentární filmy, které jsou v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava,“ popsala ředitelka jeden z projektů. Právě MFDF Ji.hlava má podle ní velmi dobré jméno mezi evropskými dokumentaristy, což výrazně organizaci pomohlo.

„Vycházíme z toho, co ten partner chce. Ne vždycky to vyjde. Řekla bych, že úspěšná je jedna schůzka z pěti, ze které se nakonec něco zrodí. Hodně těch spoluprací je navíc jednorázových,“ posteskla si ředitelka.

Jak žije Jourová a Češi pracující pro EU? Nahlédněte Bruselu pod pokličku

„Umíme zaujmout, ale pak nejsme vidět“

Pracovníci Českého centra mají možnost obracet se na experty daného oboru, kteří pomáhají mapovat kulturní situaci v Česku, případně spolupracují s kurátory a jinými odborníky. „Ale samozřejmě musíme mít přehled. V některých oborech víc, jinde méně. Například divadlo se těžko vyváží ven do zahraničí, kvůli jazykové bariéře,“ přiblížila.

Prunerová působí jako šéfka Českého centra šest let. Za tu dobu si už dokázala udělat obrázek o tom, v čem dokážou Češi nejčastěji zaujmout. „Záleží na tom, v jakém oboru. Pokud se bavíte se znalcem literatury, tak ten bude nejčastěji mluvit o Hrabalovi, Kunderovi, Havlovi a bude mít pocit, že jsou Češi neuvěřitelně vzdělaný národ,“ zmínila.

„Také film má pořád velmi dobré jméno, protože od 60. let a tzv. Nové vlny, tak se to táhne a sem tam nějaký český film zaujme a to platí i u animovaných snímků. Jinak zase Čechy vnímají ti, kteří se zajímají o politickou situaci. Celkově si ale myslím, že jsme v evropském společenství ta menší země, která se občas něčím přihlásí, že tady je a pak zase zapadne a moc není vidět,“ zhodnotila.

Pro širokou veřejnost je pak Česká republika podle ní známa především pivem. „Pro Belgičany je ale naše pivo dost zvláštní, protože tady mají hlavně sladší a silnější zatímco my máme hořké a slabé. Potom jsme samozřejmě známí historickými památkami,“ řekla Prunerová. Naopak nejvíc by podle ní měli Češi „zabrat“ v gastronomii. „To je spíše pýcha Belgičanů; to řeknou všichni, že tady sice pořád prší, ale zase se tu dobře najíte,“ směje se.

Česká centra spadají pod Ministerstvo zahraničních věcí a na mezinárodním poli mají prosazovat zejména české kulturní a kreativní průmysly ale i vědu, výzkum a inovace. Síť českých center působí ve 22 velkoměstech na třech kontinentech. V loňském roce uspořádala Česká centra více než 2 300 akcí a oslovila téměř 2,5 milionu návštěvníků.