„Mládež dělá, co vidí v pornu.“ Znásilnění hrozí častěji, varuje Válková

Za posledních pět let se na odborníky obracejí s žádostí o pomoc čím dál častěji ženy, které si stěžují na znásilnění, upozornila exministryně spravedlnosti Helena Válková. Ukazují to signály z poraden tzv. Bílého kruhu bezpečí, které pomáhají obětem trestných činů. Válková se spolu s odborníky sešla na semináři „Co potřebují oběti trestného činu znásilnění“. Po jeho skončení zodpověděla spolu s prezidentskou Bílého kruhu Petrou Vitoušovou Blesk.cz sérii otázek.

Když dospívající chlapci překročí hranici „ne“

Buď skutečně roste počet znásilnění v Česku, čemuž zcela policejní statistiky nenasvědčují, nebo se o něm ženy méně bojí mluvit. I to si o současné situaci myslí Válková. Osobně ji zneklidňuje spekulace, že vzrůstá počet sexuálního násilí, u kterého je těžší říci, zda šlo o skutečná znásilnění.

Nad jejich povahou nelze přivírat oči. „Je to ono experimentování, kdy si dospívající mládež hraje na to, co viděla v různých pornofilmech a co je na sociálních sítích k dispozici. V určitém momentu, když řekne „spoluhráčka“ ne, já už nechci, tady končí legrace, tak chlapci většinou pokračují dál a překročí hranici. To znamená, že dojde ke znásilnění ve smyslu českého trestního zákona,“ řekla Blesk.cz Válková.

Dívku znásilnil taxikář, manažerku bezdomovec. Experti: Oběti potřebují respekt

Exministryně varovala před tím, že počet znásilnění bude úměrně vzrůstat, pokud nebude v Česku dobrá osvěta. „Co vidím ve virtuální realitě, s tím si mohu zahrát ve skutečné realitě, ale jen odsud posud. Jakmile přestoupím hranici ‚ne‘, ať už pod pohrůžkou násilí, nebo jenom verbálně, tak se ocitám na půdě trestního zákoníku a může to vést potom samozřejmě i k odsouzení takového dospívajícího a samozřejmě poškození a traumatizaci oběti,“ zmínila.

Válková upozornila, že oběti znásilnění mají v Česku nadále často problémy,vyjít ven s obviněním. „V České republice má skutečná oběť znásilnění nebo násilného sexuálního deliktu problémy podat trestní oznámení a vystavit se martyriu trestního procesu,“ podotkla.

Mýtus: Ženu nelze znásilnit bez jejího svolení 

Pro ženy, které mají problémy tohoto rázu, funguje v Česku Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí. Jde o diskrétní a anonymní linku 116 006, která funguje nonstop a je zdarma. Těžké je pro ženy mluvit o znásilnění nejen z povahy vlastního činu, ale i kvůli reakcím společnosti. Kolem znásilnění přitom panuje řada mýtů.

„Mýtů je strašně moc, ale ten nejdůležitější je, že ženu bez jejího svolení nelze znásilnit. Tady je taková laická představa, že pokud ji opravdu muž nesváže, neudeří tak, aby upadla do bezvědomí, nevyužije její bezbrannosti, když je opilá, případně ji nedá nějaké sedativum do nápoje, tak že bez její aktivní spolupráce není možné ženu znásilnit,“ uvedla Blesk.cz prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. 

Tyran mlátil ji i rodiče, pobodala ho. Domácí násilí řešili experti ve Sněmovně

„Mýtus nebere vůbec v potaz, že tady nejde o sexuální intimní sblížení dvou lidí, ale že tady jde o nebezpečný, násilný akt, kdy je oběť ochromena, protože se ve většině případů obává o život,“ podotkla Vitoušová, aby dodala: „Je to nepředatelná zkušenost a to, že veřejnost šmahem odsoudí oběti – co dělaly, jak to, že se neubránily, nebo že když se opily, tak mají, co jim náleží – tak je to to nejhrubší, co můžeme vůči obětem znásilnění konat.“

Válková: Oběti musí být zaručena důstojnost a respekt

Exministryně Válková zmínila, že v pomoci obětem znásilnění je nutný zejména odborný přístup všech, kteří se podílejí na poskytnutí pomoci a podpory. „Odborný přístup v sobě zahrnuje komponentu zajistit a vytvořit podmínky pro to, aby oběti byla zaručena důstojnost, respekt k jejím aktuálním potřebám, diskrétnost projednání případu. U odborníků to samozřejmě vyžaduje určitou míru specializace na tento specifický druh trestních kauz,“ řekla.

Na semináři si bývalá ministryně postěžovala, že je nedostatek například psychiatrů, gynekologů či sexuologů, kteří se soustředí na pomoc dětem. V legislativě přitom Válková problém nevidí, prý je v praxi.  

„Máme dobrý nástroj – zákon o obětech trestný činů – nicméně v praxi ne zcela využíváme jeho možnosti. Je to také tím, že ti, kteří s ním pracují a měli by pracovat, ne vždy ví, jak nejvhodnějším způsobem ho použít a jakým způsobem oběti zabezpečit, aby plně využila procesních možností, které jí tento zákon a trestní řád dává,“ podotkla.

Sexuální násilí je podle Válkové jako „deštník, pod který se skryjí nejrůznější formy“. Zmínila i mírnější formy sexuálního násilí jako třeba flashing, tedy „odhalování ňader či mužských genitálií za účelem vzrušení“. „V různých národních trestních zákonících je znásilnění vymezeno různým způsobem,“ podotkla exministryně s tím, že u nás jde o tradiční brutální formu a mírnější formy.

Školačku (11) znásilnil bratr. Narodila se jí holčička: Nyní je znovu těhotná a o odporném útoku promluvila

Nutná osvěta i u policistů, lékařů či soudců

Vitoušová podtrhla, že pro oběť znásilnění je v první řadě velmi důležitý člověk, který s ní důstojně komunikuje již od začátku. A to již od vyšetření v nemocnici.

„Umí se k ní chovat, nezpochybňuje ji, ví, jak s ní má komunikovat, ví, jak ji má poskytnout podporu, co asi v tu chvíli hodiny po znásilnění snese v komunikaci v blízkosti jiné osoby. A první, co nabízí, je, co potřebuje. Někoho zavolat apod. Ta jí pak poskytne odpovědi na její otázky, ale neškolí ji. Každá oběť na začátku má tisíc a jednu otázku,“ uvedla Vitoušová.

Díky takové osobě najde oběť odpověď, zda znásilnění oznámit na policii chce, nebo nikoli. A proč to případně udělat, či neudělat. Legislativa podporu obětem garantuje, znásilněná může mít osobu, která je pro ni důvěrníkem, nic za ni nekoná, ale může se zúčastnit i procesních úkonů včetně výslechů, upozorňuje ředitelka Bílého kruhu bezpečí.

„Dřív taková důvěrná osoba seděla a čekala venku – zavřely se dveře a pak zase oběť vrátili. Dnes s ní může srze dveře všude projít. Máme zmozněnce, máme řadu práv, ale tohle populace neví,“ dodala Vitoušová. Že je legislativa v Česku v této oblasti na velmi dobré úrovni, souhlasil i kolega Válkové ze Sněmovny a Ústavně-právního výboru Zdeněk Ondráček (KSČM).

„Novela zákona o obětech trestné činnosti přitom zavádí bezplatnou právní pomoc poskytovanou zmocněncem právě u obětí trestných činů. Dál je třeba zvýšit osvětu, zejména pokud se jedná o vymezení, co je a co není trestný čin znásilnění,“ apeloval Ondráček.

Poslanec upozorňuje i na to, že je třeba systematické a odborné vzdělávání. A to jak na vysokých školách, tak i v postgraduálním studiu. Tedy u odborníků působících v oblasti zdravotnictví, trestní justice a soudně znalecké činnosti – kvůli lepší pomoci znásilněným se tak mají vzdělávat jak policisté, tak soudci či znalci.

„Aby nedocházelo k sekundární viktimizaci oběti. Je-li nešetrný přístup ze strany státního zástupce, někdo si přeje, aby se dostal do role oběti takového trestného činu – pak by se jeho přístup určitě změnil. Je třeba určitá míra účasti, ale ne projevování lítosti. Profesionalita však v každém případě,“ řekl Blesk.cz Ondráček.