7°C
Michal K. z Prahy seděl ve vězení celkem 8,5 roku. Za podvody s prodejem nemovitostí se chtěl v minulosti obohatit o 10 milionů korun. Nakonec ale došlo k jeho odhalení, dopadení a odsouzení. Do vězení se Michal dostal dvakrát se zhruba osmiletou pauzou.
Podruhé brány vězení opustil roku 2011 a tehdy se rozhodl, že začne žít jinak. Na rozdíl od spousty jiných trestanců měl však tu výhodu, že ho podržela rodina, která se od něj neodvrátila. Podle Michala bývá častější, že se příbuzní k vězňům přestanou hlásit.
„Díky zázemí rodiny jsem se měl kam vrátit, takže jsem měl kde složit hlavu. Ale ti, co se neměli kde opřít, neměli zázemí a startovací čáru, to měli velice těžké. Spousta jich šla prakticky během půl roku nazpátek,“ popsal své vlastní zkušenosti Michal K.
Rekvalifikace a nová práce
Od roku 2011 do současnosti se Michal snažil podnikat na sebe, teď chystá další posun ve svém životě. Před měsícem ukončil tříměsíční rekvalifikační kurz na profesní řidičský průkaz skupiny C, který mu umožní živit se jako řidič nákladního automobilu. Za měsíc by měl nastupovat do nové práce. Od zahájení rekvalifikačního kurzu se mu tedy podaří začít si vydělávat během pěti měsíců.
„Nevím, jestli jsem měl štěstí, někdo možná může na práci čekat rok. Každopádně to jde,“ uvedl ke své situaci Michal K. Díky tomu, že zažil období, kdy se musel postavit zpátky na vlastní nohy, má unikátní vhled do situace, kterou si každý trestanec po ukončení výkonu trestu musí projít.
Vězni vězňům
Michal je proto jedním ze zhruba šesti desítek bývalých trestanců, kteří v současnosti asistují spolku Šance na návrat. Jde o jednu z pražských organizací, která vězňům po propuštění na svobodu pomáhá nabrat správný směr do nového života.
„Ti lidé mají problém se začlenit. Když vyjdou ven, nemají práci, zázemí, nic. Pokud dotyčný chce, pomáháme mu práci sehnat. Jsou i tací, kteří ji nechtějí. Má proto smysl jednou pomoct a dost, pak už to ztrácí význam. Pokud někdo nechce pracovat nebo se zařadit, tak se stejně nezařadí. Existují lidé, kterým se tam líbí víc než venku,“ prozradil Michal K.
Spolupráce, kdy bývalý vězeň pomáhá jinému trestanci začít znovu žít samostatně, funguje výhradně na půdě spolku. „Je to o tom, že se ten člověk vymluví z toho, co potřebuje, my ho potom nasměrujeme, zjistíme, jestli by pro něj nebyla nějaká práce. Důležité je, jestli ten člověk chce dělat. Někteří by se nejraději jenom vezli, s těmi to nemá smysl,“ řekl Michal K.
Předsudky vůči vězňům
Spolky jako Šance na návrat se dodnes potýkají s předsudky vůči obyvatelům se záznamem v trestním rejstříku. Podle ředitele spolku Petra Urbana si lidé velice často myslí, že každý bývalý vězeň na svobodě je automaticky nebezpečný pro společnost.
Pomoci od lidí, kteří mají stejné zkušenosti, si spolek cení. „Tito lidé jsou schopni ostatním ukázat, že to jde, protože bývalí vězni bývají nedůvěřiví a skeptičtí. Když dostanou ukázku toho, že je možné se vrátit, a promluví s nimi někdo se stejnými zkušenostmi, situaci to pomůže,“ řekl Petr Urban.
Mediálně známý Jiří Kajínek to bude mít podle názoru Petra Urbana jiné. Pokud by vyšel někdo z vězení „normálně“ po takto dlouhé době, bude pro něj obtížnější, aby se znovu zapojil. Vězeň podle ředitele spolku získává stále více úplně jiné návyky. Zvykne si, že se téměř o nic nestará.
„Myslím si, že u Kajínka to bude úplně jiné. Alespoň na začátku si určitě hledat práci nebude. Může se stát, že ho osloví nějací vydavatelé knih, kteří s ním budou chtít sepsat různá témata z vězení. Do klasické fabriky minimálně první měsíce určitě nepůjde,“ zamyslel se Petr Urban.
Na spolek se může obrátit kdokoliv, přednost obvykle dostávají vězni s nenásilnou trestnou minulostí. „Děláme pohovory, tito lidé musejí projít naší ne zrovna lehkou sítí, ale výsledkem je, že jsme naše klienty schopni někam zařadit,“ dodal Petr Urban.
Jak pracují vězni ještě během výkonu trestu? Podívejte se na video:
