Co se vám vybaví, když někdo řekne Studénka?
Už dlouhou dobu se mi vybaví dvě nehody, které jsem tam zažila. Stalo se jich tam sice více, ale pro mě jsou to tyhle dvě. Pořád je to ještě dost silné.

Kam jste měla namířeno 8. 8. 2008 vlakem, který měl u Studénky nehodu?
Jela jsem do Prahy za bývalým přítelem. Bylo to uprostřed prázdnin. Zajímavé je, že v té době mi umíral strýc v Ostravě a já dlouho zvažovala, jestli do toho vlaku sednout. Na nádraží mě chytl takový pocit, že se mi na ten spoj nechtělo nastoupit a táhlo mě to domů. Nakonec jsem tedy nastoupila a stala se ta nehoda. Seděla jsem v prostřední soupravě, takže se mi nestalo vůbec nic, ale ten můj strejda poté umřel. Někdo na to věří, někdo ne, ale pro mě byl tohle takový střet s osudem, kdy jsem si řekla: „Proč se tohle stalo? Jak to, že jsem měla štěstí, nic mi není?“ Spojila jsem si to s tím. On zemřel a já pokračuju v životě.

Jaký příběh byl za druhou nehodou ve Studénce, kdy se na přejezdu srazil vlak s polským kamionem a vy jste opět v onom vlaku seděla?
Jela jsem na čínskou školu angličtiny do Olomouce (Andrea je vysokoškolskou profesorkou - pozn. red). Ten den jsem měla normálně učit, takže jsem vzala Pendolino a jela jsem tam. Druhou nehodu si pamatuju líp, byla jsem hned ve druhém voze a byla jsem přímo u té srážky, ty pocity tam byly intenzivnější, než když sedíte na konci vlaku.

Kvůli své profesi cestujete vlakem často. Měla jste ještě někdy podobné tušení, kdy jste nechtěla na nádraží nastoupit?
Ne. Do Olomouce sice jezdím pořád, ale po té nehodě jsem nějakou dobou odmítala jezdit Pendolinem, což je paradoxní. Myslím si totiž, že právě díky tomu, že jsme bourali v Pendolině, tak to dopadlo ještě relativně dobře, protože je bezpečnější.  

Doteď také odmítám jezdit v prvním a v posledním voze. Nechci potřetí nic riskovat. Když občas rezervuji lístky a je už třeba volno jen v prvním vagoně, tak si raději počkám na další vlak.

Video
Video se připravuje ...

Video ze střetu Pendolina s kamionem ve Studénce Drážní inspekce, Jiří Krušina

Byl třeba při předloňské nehodě menší chaos při záchranářských pracích?
Při obou haváriích mi ty práce přišly stejně dokonalé. V té situaci si ale vůbec neuvědomujete, co se děje. Nejdříve nám řekli, ať zůstaneme ve voze, pak to tam ale začalo nějak smrdět, tak jsem raději instinktivně odešla. Byla jsem nicméně jedna z posledních a v tu chvíli už tam byly sanitky, hasiči a dokonce i vrtulník. V tom šoku si nevybavuji, za jak dlouho tam byli, ale řekla bych, že přibližně do osmi minut.

Sledujete soudy s lidmi, kteří jsou z nehod obvinění?
Sleduji. Nechápu ale ani jednu z těch havárií. Lidé mohou svou práci odbývat, ale aby profesionální řidič vjel na červenou do kolejiště? Nebo aby někdo šidil stavbu mostu? Zajímá mě ale také osud řidiče Pendolina, který udělal při nehodě maximum z toho, co mohl, přesto přišel o nohu.

Zrovna přejezd ve Studénce je znám tím, že si u něj řidiči s červenou hlavu nelámou…
Určitě ne. Ještě v den havárie řidiči opět přejížděli přes přejezd na červenou.

Zrádná Studénka?

8. srpna 2008 ve vlaku z Krakowa do Prahy cestovalo přibližně 400 lidí. Při nehodě ve Studénce, kdy na trať spadl kus konstrukce, se zranilo 64 a 8 jich zemřelo. Dosud není jasný viník nehody.

O pár let později, 22. července 2015, vjel řidič polského kamionu na přejezd přesto, že na něm svítila červená. Kamion zůstal i s šoférem uvězněn na trati a po několika sekundách do něj narazilo Pendolino. Ve vlaku cestovalo v tu chvíli 145 osob, zranilo se jich 17 a 4 z nich svým zraněním podlehli.

V současnosti už se však téměř zapomnělo na situaci z 3. srpna 1990. Při stavebních úpravách vjel ve Studénce na kolejiště silniční válec zrovna ve chvíli, kdy kolem projížděl vlak. Ten tehdy po srážce vykolejil a řidič stroje uhořel.

Fotogalerie
16 fotografií