7°C
Poslankyně by uvítaly kojírnu, Marksová je pro. V zahraničí vytahují prsa i při projevech
Že by české političky kojily své děti přímo v poslaneckých lavicích, to sice nehrozí, při příležitosti Světového dne kojení se však objevil požadavek na to, aby v budově Sněmovny měly vlastní kojírnu. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), propagátorka nové koncepce rodinné politiky, kterou tento týden schválila vláda, je pro. V zahraničí se přitom objevují i případy, kdy političky kojí přímo na plénu. Těm českým by však mělo být dopřáno soukromí.
„Pro vznik místnosti na kojení a s přebalovacím pultem jsem všemi deseti,“ uvedla Michaela Marksová Lidovým novinám, které na požadavek na kojírnu v Poslanecké sněmovně upozornily.
Marksová k tomu podotkla, že se mladé matky musely v parlamentu vypořádat s rodičovskou starostí i povinností poslankyně už dříve. A dokázaly je skloubit. „Že to jde, dokázala už Petra Buzková. Ta měla v té době jako místopředsedkyně sněmovny zázemí ve své kanceláři a po ní to dokázaly i různé řadové poslankyně,“ dodala Marksová.
V takových případech by se však kojilo za zavřenými dveřmi, nikoli na plénu. V zahraničí jsou však nikoli zcela neobvyklé případy, kdy se matka nezdráhá nakrmit svého hladového potomka před poslaneckými či senátními kolegy. Kojením přímo na parlamentní půdě zaujala letos australská senátorka Larissa Watersová, která nakojila svou dceru Aliu Joy přímo v Senátu - coby vůbec první Australanka. „Jsem tak pyšná, že má dcera Alia je první dítě nakojené ve federálním Parlamentu,“ vzkázala na Twitteru.
Děti v parlamentu nejsou výjimkou ani jinde, na jednání i hlasování do europarlamentu nosila svou dceru Vittorii i Italka Licia Ronzulliová ze strany Forza Italia. Dcerku přivedla do europarlamentu už v roce 2010. Na kojení na plénu však tehdy nedošlo.
I v české Sněmovně se prý přitom otevírá jiná možnost - otevření dětské skupiny. Ta může pojmout maximálně 24 dětí. „Sloužila by nejenom poslancům a poslankyním, ale i zaměstnanců Sněmovny, kterých jsou stovky. Naplnění skupiny by tedy nemusel být problém,“ řekla LN poslankyně a sociální expertka TOP 09 Markéta Adamová.
Kdo naopak své dítě v parlamentu kojil, byla loni Španělka Carolina Bescansaová ze strany Podemos. S jejím synem Diegem si přímo v poslaneckých lavicích neváhal pohrát ani stranický lídr Pablo Iglesias. Poslankyně se hájila tím, že chce chránit právo každého rodiče vychovávat své děti v čemkoli, co mohou nebo si přejí.
Rozruch vyvolala i Argentinka Victoria Donda Perezová, která během jednání argentinského kongresu v Buenos Aires nakojila svou osmiměsíční dcerku Trilce. Sklidila pochvalné i souhlasné komentáře typu: „Když vaše dítě křičí, všechno, co chcete, je uspokojit jej“, ale také výtky, že si nezakryla během kojení své poprsí.
Kojením v Parlamentu vzbudila vášnivé reakce islandská poslankyně Unnur Bra Konradsdottir. Svou šestitýdenní dceru kojila přímo během projevu. „Byla hladová a já jsem nečekala, že půjdu k řečnickému pultu,“ omlouvala se ve vysílání islandské televize. Poslankyně se musela zodpovídat příslušné komisi, upozorňovala však, že si musela vybrat mezi tím, že by její dcera narušovala průběh schůze pláčem, nebo tím, vzít si ji s sebou.
Prospěšné pro matku i dítě
Kojení má přitom podle odborníků výhody nejen pro dítě, ale i pro matku. Chrání před rakovinou prsu a vaječníků, snižuje riziko infarktu, cukrovky, vysokého krevního tlaku.
A také u dětí snižuje riziko cukrovky či obezity. Na dnešní tiskové konferenci k Světovému týdnu kojení to řekla Eva Kudlová z 1. lékařské fakulty UK. V Česku podle statistik kojí po narození dítěte 95 procent žen, po roce už jen 15 procent.
Doporučení světové zdravotnické organizace (WHO) je do šesti měsíců výhradně kojit, pak přidat příkrmy a pokračovat přibližně do dvou let. Pozitiva pro matku vyzdvihují i čeští odborníci. „Dokonce se ukazuje, že v rozvinutých zemích je zdravotní dopad nekojení závažnější pro matky než pro děti,“ doplnila Kudlová.
Podle Kudlové má největší přínos kojení delší než jeden rok, klidně i rozdělené mezi několik dětí. Podle letošní studie z USA tam zemře kvůli nedostatečnému kojení 3340 lidí ročně, 78 procent z nich jsou matky.
U dětí pití mateřského mléka snižuje díky látkám pozitivním pro rozvoj imunity zejména riziko průjmových onemocnění a zápalů plic, ale také leukemie, Crohnovy choroby nebo nebezpečný zánět střev, při němž odumírá střevní sliznice. „Pokud je dítě kojeno více než 12 měsíců, je to vyloženě ochranný faktor,“ dodává Kudlová.
Expertka: Kojení má vliv i na inteligenci
Podle Anny Mydlilové z Národního laktačního centra má kojení vliv i na inteligenci. Studie prokázaly, že kojené děti ji mají o dva až tři body vyšší, u nedonošených novorozenců jde o šest až osm bodů. Americké studie také ukázaly, že dostatečné kojení může snížit náklady na zdravotní péči o tři miliardy dolarů ročně (asi 65 miliard korun) a předčasná úmrtí dětí i matek ohodnotily na 14,2 miliardy dolarů (asi 3 biliony korun).
Mydlilová připomněla i ekologické aspekty, na výrobu jednoho kilogramu umělé dětské výživy se spotřebuje 4700 litrů vody a je vytvořeno asi 21,8 kilogramu CO2. Pro rodinný rozpočet znamená asi 2000 korun měsíčně. Odborníci chtějí prosadit i regulaci reklamy na dětskou výživu.
Témata:
Myslím, že prodavačka u kasy i za pultem a i učitelka by kojit mohly. Jen to prostě ještě nezkusily, určitě to půjde. Stačí židle, u kasy i ve třídě, ta za pultem si ji donese.