Mučil a vraždil zajatce. Exvelitel srbských rebelů „kapitán Dragan“ dostal 15 let

Tříčlenný senát shledal Vasiljkoviče odpovědným za mučení, špatné zacházení a zabíjení zajatých chorvatských vojáků a policistů. Tento zločin se týká událostí z června a července 1991 v Kninu, který byl metropolí samozvané Republiky srbská Krajina (RSK). Ve druhém případě stejné povahy, který se měl odehrát v únoru 1993 u Benkovace, ale soud vinu odmítl jako neprokázanou kvůli nevěrohodnosti svědka obžaloby.

Soud v odůvodnění verdiktu rovněž uvedl, že má za prokázanou účast Vasiljkoviče na plánování útoku na město Glina v červenci 1991, při kterém přišli o život civilisté a při němž byl drancován a ničen majetek. Za tyto zločiny je podle soudců souzený rovněž odpovědný.

Lužaičovi prchali před válkou v Jugoslávii: Na ulicích ležely i mrtvé děti

Vasiljković si není vědom, že by spáchal nějaký zločin

„Nespáchal jsem žádný ze zločinů, které mi obžaloba připisuje, a žádný z nich se nestal,“ prohlásil už při loňském zahájení procesu Vasiljković. Jeho obhájci také poukázali na to, že se jejich mandantovi nedostane spravedlivého procesu, a to z toho důvodu, že je Srb. „Není mi jasné, proč jste mě sem přivezli a proč mě tady soudíte,“ dodal během letošního soudu.

„Obžalovaný byl příslušníkem nepřátelské armády, což je jediná skutečnost, která byla v tomto případu dokázána... to není zločin,“ řekl ve středu podle agentury AFP jeden z advokátů Tomislav Filaković. Zároveň oznámil, že proti rozsudku podá odvolání.

Chorvatskem otřásají exploze: Lesní požár způsobil výbuchy min z války

Proces začal loni v září. Vasiljković má kromě srbského rovněž australské občanství. Austrálie ho vydala Chorvatsku k trestnímu stíhání až v červenci 2015. Stalo se tak po právní bitvě kolem extradice, která trvala deset let, během nichž byl kapitán Dragan převážně ve vydávací vazbě.

Vzhledem k tomu, že kvůli této kauze už strávil skoro 12 let ve vězení, by Vasiljković poté, co se rozsudek stane pravomocným, mohl hned požádat o předčasné propuštění.

Vraždy, mučení, válečné zločiny: Srbský nacionalista Šešelj nic z toho podle soudu nespáchal

Vasiljković se narodil v prosinci 1954 v Srbsku a do Austrálie odešel, když mu bylo 15 let. V roce 1991 se na Balkán vrátil, aby se ujal výcviku srbských povstalců, kteří se se zbraněmi v rukou vzbouřili proti jednostrannému odtržení Chorvatska od Jugoslávie. Zároveň velel jejich jednotce. Po válce žil v australském Perthu pod jménem Daniel Snedden a do svého zatčení v roce 2006 pracoval jako trenér golfu.

Kapitán Dragan vycvičil skupinu brutálních zabijáků

Ještě za války, když po půlročním působení kvůli neshodám s krajinským politickým vedením odešel na čas do Bělehradu, kapitán Dragan tvrdil, že jeho cílem jako velitele bylo obsazovat území, a vůbec ne zabíjet co nejvíce Chorvatů. Důrazně přitom popřel, že by se v jeho jednotkách krutě zacházelo se zajatci. Vyslovil se i proti vytváření polovojenských skupin, které jsou podle něj málo účinné a potenciálně nebezpečné.

Je mu ale mimo jiné také vyčítáno, že se podílel na výcviku zločiny neblaze proslulé polovojenské formace takzvaných Tygrů, zformované Željkem Ražnjatovičem, známým pod přezdívkou Arkan. Ten byl v té době jedním z mocných vůdců bělehradského podsvětí a založil i vlastní politickou stranu.

Před 25 lety začala krvavá řež v Jugoslávii. Zmasakrováno bylo na 100 tisíc lidí

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) při projednávání případu bývalého „prezidenta“ RSK Milana Martiče v roce 2007 jmenoval Vasiljkoviče jako účastníka zločinů spáchaných na Chorvatech a na dalších osobách nesrbské národnosti. Žádost o jeho zadržení ale nevydal.

Republiku srbská Krajina, která zabírala téměř třetinu chorvatského území, vyhlásili chorvatští Srbové v prosinci 1991 poté, co se Chorvatsko téhož roku jednostranně odtrhlo od Jugoslávie. Začátkem srpna 1995 chorvatská armáda provedla bleskovou ofenzivu Bouře, která existenci RSK ukončila.