9°C
Když uskutečnili Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, neměli ani tušení, kolika lidských osudů se jejich akce dotkne.
Už za necelý měsíc po atentátu byli parašutisté vypátráni a po hrdinném vzdoru zabiti. Jen s jejich smrtí se nacističtí pohlaváři smířit nehodlali. Pozatýkali mnohé příbuzné padlých hrdinů. Mezi nimi i lidi, kteří jim třeba jen nezištně pomohli.
Uprchlíci, ranění, fronty na jídlo a zprávy o mrtvých. Tak prožívala Praha hrůzu první světové války
Všechny následně nechali odvézt do koncentračního tábora Mauthausen v Rakousku, kde jich bylo bezmála 300 v rozmezí několika dnů popraveno. Mezi oběťmi byly jak ženy, tak i děti.
Na počest těchto padlých mohli v úterý večer lidé u jejich pomníku před chrámem sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze pokládat věnce a zapalovat svíčky při tiché modlitbě. Podobně se tak dělo na pietním místě v samotném koncentračním táboře.
Fabrika na smrt
Koncentrační tábor Mauthausen byl jedním z nechvalně známých pracovních táborů Třetí říše. Zřízen byl už rok před 2. světovou válkou a ocitali se v něm vězni bez ohledu na rasu, víru, politické vyznání či sexuální orientaci. Jeho součástí byl žulový kamenolom, který nacistům sloužil jako prostředek k mučení a zabíjení vězňů.
Byl jim záměrně nakládán těžší náklad kamenů, než jaký byli schopni unést. Nezřídka padali vyčerpáním ze skal či pod váhou kamenů, které nosili. Na následky zdejšího způsobu života v něm zemřel v roce 1941 známý český písničkář a herec Karel Hašler.
Z bezmála 200 tisíc vězňů se jich polovina nevrátila domů. Bylo mezi nimi i 294 popravených Čechoslováků, „jejichž jediným proviněním bylo to, že zůstali československými vlastenci,“ uzavřel pietu Petr Tolar z Československé obce legionářské. Čest jejich památce.
Podívejte se, jak to na místě piety vypadalo:
