Ženy chybí v politice i ve vedení firem, tvrdí Jourová. Chce smazat rozdíly v platech

„Ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny v rozhodovacích pozicích v politice i ve firmách. Stále navíc dostávají v průměru o 16 procent menší mzdy než muži. Výjimkou není ani násilí na ženách. To není fér a v moderní společnosti neakceptovatelné. Rozdíl v odměňování musí zmizet, protože ekonomická nezávislost je pro ženy nejlepší ochranou před násilím,“ vysvětlila Jourová důležitost studie.

Její slova potvrdil i první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. „Ženy napříč Evropou mají nárok na rovné zacházení, posílení svého postavení a vlastní bezpečí,“ dodal a připomněl, že tato práva pro mnoho evropských žen stále nejsou realitou.

Proč nebude mít Česko prezidentku? Po práci je doma čeká druhá směna, říká aktivistka

Většina Evropy si problém uvědomuje

Podle průzkumu Eurobarometr navíc problém vnímá i velká část Evropanů. Devět z deseti oslovených občanů EU uvedlo, že zmenšování rozdílu mezi ženami a muži je důležité pro celou společnost.

Stejný počet Evropanů považuje za nepřijatelný i rozdíl v odměňování mužů a žen. To je zároveň jedna z oblastí, ve kterých dlouhodobě hřeší i ČR. Rozdíl mezi mzdou mužů a žen u nás činí 22 procent. Zarážející je, že rozdíly vznikají především mezi nejvzdělanějšími ženami. Nedávný výzkum ministerstva práce a sociálních věcí totiž ukázal, že žena s magisterským titulem si v průměru vydělá skoro o 30% méně, než její mužský protějšek.

„Pokud se problém nebude řešit v politice a veřejné sféře, nemůžeme očekávat, že to bude dělat sám od sebe soukromý sektor,“ prohlásila tehdy končící ministryně Michaela Marksová (ČSSD).

Něžná síla ve Sněmovně: Do lavic usedne 44 žen, dohnaly tak rekord

Rozdíl v odměňování pohlaví zůstává jedním z největších problémů

Tento problém je podle evropských expertů způsobený i tím, že ženy narozdíl od mužů stráví mnohem více času péčí o domácnost. Podle většiny lidí, které oslovil průzkum Eurobarometr, si většina lidí myslí, že by se muži měli více podílet na pracech v domácnosti a péči o děti. Většina však zároveň uznává, že ženy v domácnosti stále odvedou mnohem více práce.

I s tímto problémem přitom bojuje Česká republika. Čeští muži sice mohou odejít na rodičovskou dovolenou, této možnosti ale využívá pouze minimum mužů. „Důvody jsou racionální, nižší platy žen, společenské představy o rolích žen i mužů. Ve společnosti se musí změnit celá řada věcí, aby se muži více a aktivněji zapojovali do zcela neatraktivní oblasti péče a práce v domácnosti,“ vysvětluje projektová manažerka společnosti Gender studies Lada Wichterlová.

České vysokoškolačky si ročně vydělají o 180 tisíc méně než muži. Marksová zuří

Boj s nevýhodou, která vzniká kvůli mateřské péči, je přitom jeden z pilířů nového akčního plánu. „Mladé ženy dnes dokončují školy s lepšími kvalifikacemi než mladí muži, ale v deseti evropských státech přesto dostávají o deset procent menší odměny dříve, než oslaví 34. narozeniny,“ upozorňuje v materiálu Evropská komise.

Rozdíl se nejvíce prohlubuje právě v době, kdy ženy odcházejí na mateřskou dovolenou. To se projevuje i v Česku, kde je největší rozdíl právě mezi ženami a muži mezi 35 a 49 lety, kdy ženy často pečují o děti. V ČR rozdíl umocňuje zároveň jedna z nejdelších rodičovských dovolených na světě.

Gender studies: Rodinnou politiku musíme nastavit podle reality

Končící česká vláda přitom projevila vůli situaci změnit. „Stávající vláda postavila skupinu odborníků a odbornic, kteří navrhli koncepci rodinné politiky na základě existujících průzkumů a studií reálného života českých rodin,“ vysvětlila Wichterlová. Koncepci ale podle ní odmítla část politického spektra.

Nerovnost v příjmech mužů a žen většinu politiků netrápí. Neřeší ani otce na rodičovské

Českým politikům podle ní v tomto ohledu chybí pragmatický pohled na věc. „Podívejme se, jaká opatření prosazuje německá CDU, strana, která patří ke konzervativnějším, aby byly školky, aby byla flexibilita, aby ženy mohly lépe sladit pracovní a soukromý život,“ dodala Wichterlová.

Evropská komise chce rovněž akčním plánem najít způsob, jak zamezit takzvané vertikální segregaci. Tedy tomu, že ženy jsou výrazně méně zastoupeny v řídících pozicích i politice.

Ženy nejvíce chybí v rozhodovacích pozicích

S malým zastoupením žen v politice se dlouhodobě snaží bojovat i Fórum 50%. To usiluje o rovné zastoupení žen v politice. Tomu je v současnosti ČR vzdálená. V nové Poslanecké sněmovně usedne pouze 22 procent žen, podobná situace je přitom v Senátu a krajských zastupitelstvech.

Ženy berou v Česku o pětinu méně než muži. Marksová jim poradí, o jakou mzdu si říct

Fórum se snažilo propagovat ženské kandidátky i v letošních parlamentních volbách. Zaznamenalo ale pouze částečný úspěch. Počet nových poslankyň totiž vyrovnal historický rekord z roku 2010. To je ale stále málo. „Zastoupení žen se stále zdaleka neblíží ani kritické hranici 30 procent, kterou je potřeba překonat, aby začalo být ženy v politice skutečně více slyšet,“ vysvětlovala tehdy ředitelka fóra Jana Smigels Kafková.

Plán počítá i s tlakem na lepší zastoupení žen v řídících pozicích. Toho by Evropská komise ráda dosáhla podporou neziskových organizací, které se tomuto problému věnují. Zároveň chce komise i nadále hledat podporu pro direktivu, která by nařizovala spravedlivější zastoupení mužů a žen v manažerských pozicích.