Benešovi si přenesli Francii na jih Čech. Tady dostal prezident mrtvici a zemřel

Čeští prezidenti jezdí do Lán po vzoru Tomáše Garrigua Masaryka, Edvard Beneš měl ale v oblibě Sezimovo Ústí. Svou vilu tam s manželkou postavili na začátku 30. let 20. století. Dům měl připomínat venkovská stavení na jihu Francie - jednoduchá, nízká, světlá.

Až v roce 1937 k němu přibylo směrem do zahrady dominantní podloubí, nebo přesněji lodžie, stínící terasu, a také salla terrena. Edvard Beneš v prvním patře tohoto domu zemřel po druhé mrtvici v září 1948, Hana Benešová tu poté žila ještě 26 let. Podívejte se dovnitř ve videu.

Z obytné haly se jde do patra, mimo jiné do místnosti, kde Beneš zemřel. | David Malík

„Benešovi poté, co se vzali, si říkali, kde by tak mohli postavit své venkovské sídlo, protože měli rádi venkov a klid. A protože tady Táborsko a Sezimovo Ústí jim bylo poměrně hodně blízké, paní Benešová zde chodila na střední školu a pan Beneš sem jezdil za svým bratrem, který zde měl mlýn, tak zvolili tento krásný pahorek na kraji Sezimova Ústí a koupili zde tehdy ještě ne tak velký pozemek,“ přiblížila nejranější historii průvodkyně Úřadu vlády Andrea Šlechtová.

Benešovi pozemek postupně rozšiřovali a dnes čítá několik hektarů. Okolí vily dominuje zahrada, která je původní, tak jak si ji vysnila Hana Benešová. Právě ona se o ni nejčastěji starala. Manželé v Sezimově Ústí ale jen neodpočívali, jezdili za nimi oficiální návštěvy i přátelé.

Nahlédněte do bytu Jana Masaryka: Odkud spadl a byla to nehoda?

„Pravidelným návštěvníkem Benešovy vily byl například Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou. Často sem jezdila i dcera prvního československého prezidenta Alice Masaryková, která byla velice blízká přítelkyně Hany Benešové. Často sem jezdil samozřejmě i Jan Masaryk,“ připomněla Šlechtová.

Hnědě zasáhli komunisté

K vile patří také bazén a tenisový kurt, i proto si po smrti Benešové v 70. letech oblíbili dům komunisté, kteří ho využívali jako letní vládní rezidenci. Dům byl natřen světle hnědě i okenice změnily barvu ze zelené na hnědou. Stejná nezůstala ani trojice společenských místností v přízemí.

Neskutečné, český Senát má vlastní krápníkovou jeskyni. Kde k ní přišel?

„Tyto tři propojené místnosti po smrti paní Benešové bohužel byly přestavěny. V 70. letech zde vznikl takový zasedací sál, který byl obložený tmavým nábytkem a dřevem a ztratil svůj původní nádech,“ popsala průvodkyně. 

K vile patří velký pozemek, kde je dochována původní zahrada. O tu se starala především Hana Benešová. | David Malík

Do původní podoby se vila vrátila až v novém miléniu. Úřad vlády ji nechal v letech 2006 až 2009 zrekonstruovat podle dobových fotografií.

Další díly seriálu Když promluví zdi najdete ZDE.