Mongoly do masokombinátů, Filipínce na pole. O koho stojí čeští podnikatelé?

„Mongolsko a Filipíny byly vybrány z důvodu kombinace dlouhodobého zájmu českých zaměstnavatelů z různých odvětví českého průmyslu o tyto pracovníky, ochoty občanů těchto zemí cestovat do České republiky za prací a bezpečnostních faktorů,“ vysvětlila Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí. O Mongolce a Filipínce podle ní projevily zájem například firmy z potravinářského nebo automobilového průmyslu.

Firmám se nechce platit, tak dovezou Ukrajince, zuří odbory. Vláda dá „víza“ tisícům cizinců

S upřesněním přišel mluvčí Hospodářské komory České republiky Miroslav Diro. „O pracovníky z Mongolska je velký zájem hlavně v masokombinátech,“ uvedl. Mongolové jsou podle něj vhodnými kandidáty, protože jde o pastevce od přírody, kteří jsou zvyklí pracovat s masem a nebojí se práce s noži. „Je to specializovaná a těžká práce, kvůli čemuž jednak není o tuto práci mezi současnými uchazeči na úřadech práce zájem, jednak je kvalifikovaní řezníci neradi zaučují, protože tito zaměstnanci brzy utečou,“ dodal Diro.

Podobný zájem je i o pracovníky z Filipín. „Mohou je uplatnit hlavně zemědělské podniky, protože zemědělstvím se na Filipínách dnes živí asi dvě pětiny obyvatelstva,“ zmínil mluvčí. Připomněl, že o Filipínce je zájem i v západní Evropě, kde jsou známí svou pracovitostí. „Jejich dovednosti najdou uplatnění hlavně v potravinářském, textilním, dřevařském a částečně i chemickém průmyslu,“ vyjmenoval Diro zaměření podniků, které stojí o pracovníky z pacifických ostrovů.

Masáže v pracovní době, chůvy i firemní kino: Na to české podniky lanaří zaměstnance

Hospodářská komora: České firmy drtí nedostatek zaměstnanců

Mluvčí Hospodářské komory dodal, že české firmy čelí problému, který negativně doléhá na celé tuzemské hospodářství. „Mají zakázky, ale nemají zaměstnance, kteří by na nich pracovali,“ upozornil. Zároveň odmítl, že by firmy záměrně nabízely nízké mzdy, aby mohly na místo shánět levnou pracovní sílu ze zahraničí. Přesně to tvrdí přitom odbory. „Kvalifikace lidí na úřadech práce neodpovídá požadavkům trhu, nebo se práci vyhýbají,“ zmínil.

„Žádné jiné krátkodobé řešení, než otevřít trh pracovní síle ze zahraničí, k dispozici není,“ pokračoval Diro. A obvinil odboráře z toho, že se jen přiživují na problémech podnikatelů, čímž nepřispívají k řešení.

Na neférové platy a „zazděnou“ kariéru si v práci stěžují ženy i muži

Rozšíření zvláštních režimů může pokračovat

Rozšíření zvláštních režimů o další státy je možné i do budoucna. „Tuto možnost nemůžeme vyloučit, nicméně by opět muselo jít o soulad všech výše uvedených faktorů, včetně toho, že český trh práce nebude saturován z vlastních zdrojů ČR,“ vysvětlila Valentová. Dodala, že nejde primárně o snahu dovézt do Česka co nejvíce zahraničních zaměstnanců.

„Hlavní snahou je uspokojit poptávku českých zaměstnavatelů po kriticky nedostatkových profesích v rámci možností českého trhu práce tak, aby nebyla narušena sociální rovnováha v ČR a zároveň byl zajištěn možný růst českých firem,“ zmínila mluvčí resortu zahraničí.

Podle Hospodářské komory je ale takové řešení už nyní nezbytné, firmy se marně snaží obsadit na 220 tisíc pracovních míst. „Hospodářská komora proto navrhuje rozšíření pilotního projektu o další země, jako je kupříkladu Srbsko,“ dodal Diro.

V Česku docházejí řemeslníci. Hana prozradila, proč se učí na lakýrnici

V Srbsku zůstalo 30 tisíc kvalifikovaných pracovníků

V současnosti Hospodářská komora sonduje možnosti na jednotlivých ministerstvech a zároveň mapuje i situaci v Srbsku, které se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. „Donedávna v Srbsku zdařile fungoval automobilový průmysl, který po sobě zanechal 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců,“ uvedl Diro. A zároveň dodal, že sílí i trend zaměstnávání pracovníků z jiných států Evropské unie, jako jsou Španělsko, Řecko nebo Itálie.

„Výhodou je kvalifikovanost těchto pracovníků. Itálie a Španělsko mají bohatou průmyslovou tradici,“ popsal mluvčí, aby připojil, že pro společnosti je zároveň jednodušší získat zaměstnance ze zemí EU. Odpadá totiž vízová povinnost a zároveň je doprava z Itálie nebo Španělska snazší než ze zemí východní Evropy.

Amazon si „okroužkuje“ zaměstnance. Sledovací náramek je napráší, že stojí a nepracují

Hospodářská komora: Proč nevyužít 200 tisíc česky hovořících Vietnamců?

Diro rovněž připomněl, že kvalifikované pracovní síly ze zahraničí se čeští podnikatelé snažili najít už v minulosti. „Kritický nedostatek kvalifikovaných pracovních sil ve výrobě zavedl české podnikatele do Vietnamu před více než dvěma lety,“ zrekapituloval.

Podle Hospodářské komory ve Vietnamu stále žije na 200 tisíc česky nebo slovensky hovořících Vietnamců, kteří v České republice dříve pracovali nebo studovali. „A Česká republika tuto výhodu nijak nevyužila,“ povzdechl si Diro. Jedna z firem, která se v listopadu 2015 účastnila podnikatelské mise, vedla obchodní jednání s vietnamskými firmami, které se specializují na přípravu kvalifikovaných pracovníků na jejich budoucí uplatnění v zahraničí. „Problémem, který dosud bránil rekrutaci pracovní síly Vietnamu, je ale především komplikace se získáváním pracovních víz,“ popsal Diro, na čem podobné snahy v minulosti často vázly.

V Česku chybí až 15 tisíc IT odborníků. „Ajťák“ Jakub: Jen peníze nestačí

Mluvčí Hospodářské komory ČR zároveň odmítl obavy odborů, že by zaměstnávání zahraničních pracovníků mělo vést ke snižování mezd českých zaměstnanců. „Podle dat Hospodářské komory vloni zvýšilo mzdy svým zaměstnancům celých 82 procent zaměstnavatelů, zaměstnanci navíc dostali třinácté platy a další benefity,“ vypočetl.

Diro poukázal zároveň na to, že přes Režim Ukrajina do Česka dorazila pracovat jen třetina z asi osmi tisíc Ukrajinců, kterým to program měl umožnit. „Nakolik tato hrstka blížící se nule ovlivňuje mzdy pěti milionů pracujících lidí, navíc když zaměstnavatelé musí podle nařízení ministerstva práce a sociálních věcí nabídnout stejné pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR?“ zeptal se mluvčí na závěr.