Mutantka raka z německého akvária nepotřebuje k množení „chlapa“. Vytlačí ostatní druhy?

Nebezpečná mutace raka (procambarus fallax f. virginalis) se poprvé objevila v 90. letech minulého století v jednom německém obchodě se zvířaty. Narodila se zde samička raka původem z americké Georgie (Procambarus fallax) s jednou řadou chromozomů navíc. To jí a jejím potomkům umožnilo rozmnožovat se partenogeneticky, tedy i z neoplozených vajíček.

Boj s invazními zvířaty se odkládá: Česko dalo „seznam smrti“ zatím k ledu

Populace těchto raků se pak rychle rozšiřovala, původně hlavně mezi německými akvaristy (odtud jejich často používané pojmenování marmorkrebs). Jejich schopnost plodit potomky ve velkých počtech však brzy vedla k tomu, že je lidé začali vypouštět do rybníků a jezer v Evropě.

Tento „ženský druh“ s mimořádnou plodností nyní ohrožuje ostatní potomky svých předků. Populace zmutovaných raků se ve volné přírodě vesele - a mocně - bez partnerů rozmnožují. Dnes na ně lze narazit ve velkém množství například v Japonsku, na Madagaskaru, v části evropských zemí (zaznamenán byl už i jeho výskyt v Česku) a v USA. Kromě toho, že vytlačuje původní druhy, přenášejí i račí mor.

Evropská unie a dva americké státy již zakázaly, aby byli zmutovaní raci v obchodech či v soukromých akváriích. V Severní Americe včetně Kanady se s nimi však běžně obchoduje, a to i přestože platí zákaz jejich vypouštění do volné přírody a zároveň doporučení nechovat je v domácnosti.

Když oni jsou ale tak výživní...

Zatímco úřady v zemích postižených račími mutantkami bijí na poplach, někde z nich mají tamní obyvatelé docela radost. Například na Madagaskaru se staly díky svým reprodukčním schopnostem levným a oblíbeným zdrojem bílkovin. 

Právě na tomto ostrově však podle nové studie hrozí, že jejich invaze vyhubí nejméně sedm tamních původních druhů raků. „Jejich schopnost rychle se množit je zničující. Pokud máte jeden exemplář, o tři měsíce později jich budete mít 200 až 300,“ uvedl v rozhovoru pro zpravodajskou stanici BBC Wolfgang Stein, jeden ze spoluautorů studie, pracující jako neurofyziolog na americké univerzitě v Illinois.

A paradoxně dnes tyto raky „milují“ i vědci v Německém centru pro výzkum rakoviny. Podle jejich nejnovější studie pomohlo zkoumání schopnosti raků se množit bez partnera k pochopení toho, jak se rakovinové nádory přizpůsobují a rozvíjejí svou odolnost proti lékům.