Češi jedí stále více. Dokazuje to i statistika Eurostatu, z níž vyplývá, že nadváhu má 48 % žen a 63 % mužů. Navíc jíme více, než je naše skutečná spotřeba. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ročně každý Čech spotřebuje okolo 785,6 kg potravin, přičemž celková spotřeba potravin v České republice stále stoupá. Podle odborníků se sice už více zamýšlíme nad kvalitou potravin, ale stále máme určité mezery. Kolik toho sníme a jak poznat oblíbené kvalitní potraviny?
Ročně vypijeme a využijeme kolem 60 litrů konzumního mléka.
A jak si vybrat kvalitní mléko? Podle toho, co vám chutná. Mléka se mezi sebou liší především v obsahu tuku a ve způsobu ošetření. Z hlediska tučnosti je nejlepší volbou mléko polotučné. Nejste-li v dietním režimu a nemáte-li zdravotní komplikace, můžete si občas dopřát i mléko tučné. Pokud máte nařízenou dietu nebo trpíte nějakým onemocněním srdce či cév, preferujte mléko polotučné nebo nízkotučné. V obsahu tuku se zásadně neodlišují, ale polotučné je chutnější, protože nositelem chuti je tuk.
Když bychom se zaměřili na způsob zpracování, nabízí se myslet si, že je čerstvé mléko výživnější než trvanlivé. Nicméně rozdíl v obsahu bílkovin, vitamínů a minerálů mezi čerstvým a trvanlivým mlékem je zcela minimální, protože tepelné ošetření u trvanlivého mléka způsobí ztrátu zmiňovaných látek max. o 10 %.
Z mnoha spotřebitelských průzkumů vyplývá, že Češi mají rajčata čím dál raději. Podle Českého statistického úřadu dosahovala jejich průměrná spotřeba v roce 1992 přibližně 7 kg, v roce 2016 ovšem již 12 kg. Jedná se také o zeleninu, za kterou Češi ročně utratí nejvíce peněz. Poslední dobou jsou velmi oblíbená drobná cherry rajčátka.
A jak poznat kvalitní rajče? V uzavřených baleních sice nikdy nepoznáte, jak budou rajčata chutnat, alespoň k nim však můžete přivonět přes malé otvory v obalu. Na chuti rajčat se nejvíce projevuje stádium zralosti při sběru a odrůda.
Kvalitní rajče vypadá na první pohled svěže a má krásnou červenou barvu. Nemělo by být zvadlé, nahnilé či jinak poškozené. Mnohá dovozová nečerstvá rajčata mají za sebou tisíce kilometrů v uzavřených kamionech, kde během cesty dozrávají, což se projeví nejen na chuti, ale i na zdravotních benefitech. Proto by se měl zákazník zajímat zejména o původ.
Celkem spotřebujeme 13,3 kg sýrů na osobu za rok. Na výrobu jednoho kilogramu eidamu je třeba 10,5 litrů mléka.
Eidam se řadí mezi polotvrdé sýry. Na řezu je smetanově až sýrově žluté barvy, která by měla být stejnoměrná po celém řezu. „Pokud je sýr moc světlý až bílý, znamená to, že nemusí být dostatečně vyzrálý. V případě, že se vyskytuje bledá barva po okrajích, může se jednat o sůl, která neměla po vysolení eidamu dostatek času na to, aby rovnoměrně prostoupila celým sýrem, a eidam je tedy méně kvalitní,“ vysvětluje Josef Pánek, ředitel závodu Madeta Řípec. „Eidam chutná a voní velmi jemně a čistě mléčně nakysle. Uchovává se v chladných a dobře větratelných prostorách při teplotě od 2–8 °C.“
Video
Podřadné jídlo na pultech obchodů skončí. „Chci pro lidi odškodné,“ zuří Jourová
Video se připravuje ...
Ročně se v ČR vyrobí přibližně 300 tisíc tun chleba, což je 1 milion kusů denně. Jeden člověk sní zhruba 40 kg ročně.
A jak by měl vypadat chleba v obchodě? Správný tvar konzumního chleba by měl být pravidelný, neporušený, optimálně klenutý a bez ostrých hran. Kůrka kaštanově hnědá či zlatohnědá, stejnoměrně zabarvená, neporušená, popř. přiměřeně moučená, polotlustá a pružná.
„Vnitřek chleba neboli střídka by měla být stejnorodá, dobře propečená a zároveň vláčná, velmi pružná (po zmáčknutí se vrátí do původního tvaru), bez trhlin, stínů a vlhkých míst. Špatně propečená střídka se při krájení maže a celý výrobek je náchylný k plesnivění či hnilobě. Výjimkou jsou speciální celozrnné chleby, u nichž je i při velmi dobrém propečení střídka hutná a vlhká,“ doplňuje Jaromír Dřízal se Svazu pekařů.
Za jediný rok sníme přes 4 kopy vajec, konkrétně 249 kusů.
V obchodech narazíme na více druhů vajec, důležité je, aby na skořápce byl uveden kód CZ. To pak máte jistotu, že jíte české vejce. Pozor, na obalu může být uvedeno, že jsou vejce z Česka, i když tomu tak není - raději obal otevřete a prohlédněte si kód na skořápce.
A jaké jsou rozdíly mezi bio vejci a vejci z klecových chovů? Z hlediska složení téměř žádné. Pouze obsah cholesterolu bývá u bio vajec nižší, ale srovnatelně nízký ho mají také vejce z klecových chovů, pokud jsou nosnice krmeny pouze cereáliemi. Ekologický neboli BIO chov je obdobný chovu s volným výběhem, jen krmení pro nosnice musí pocházet z ekologicky vypěstovaného obilí.
„Vejce z bio chovů mají větší podíl vnitřních vad (krevních a masových skvrn) a špinavější skořápky. To představuje vyšší riziko mikrobiální kontaminace a možného onemocnění. Nicméně z hlediska možnosti chemické kontaminace jsou vejce z bio chovů bezpečnější, protože jsou nosnice krmeny krmivy z ekologického zemědělství,“ říká Kamila Míková z Ústavu analýzy potravin a výživy.
V roce 2016 se u nás sklidilo 126 434 tun jablek. Ročně pak sníme průměrně kolem 23,7 kg.
„Jablka vybíráme nejen očima, ale také čichem. Kvalitní zdravá jablka voní, nejsou potlučená, mají pevnou slupku beze skvrn a měkkých míst. V obchodě musí vždy být na obalu uvedena země původu ovoce a dobří obchodníci uvádějí i jméno konkrétního pěstitele,“ radí Martin Ludvík z Ovocnářské unie. Mějte na paměti, že každá odrůda je chuťově nejlepší jen po určité období v roce.
Jahody se pohybují na hranici spotřeby 2,5 kg na osobu.
Po kvalitních českých jahodách je v sezóně velká poptávka. Pěstitelů je ale u nás bohužel málo, protože je tato práce poměrně riziková a náročná. I proto se k nám dováží větší množství jahod, než by bylo optimální.
„Kvůli dlouhému a nevhodnému skladování a předčasné sklizni mají totiž horší kvalitu i chuť. Navíc někteří prodejci zneužívají velkou poptávku po tomto oblíbeném ovoci a označují dovezené jahody jako české,“ upozorňuje Ing. Martin Ludvík z Ovocnářské unie ČR.
Nicméně přesto máme určitou šanci tento klam prokouknout. Na první pohled jsou tuzemské jahody čerstvé, lesklé, bez otlaků a povadlých kališních lístků. České jahody bývají obvykle menší než jahody dovozové. Vždy jsou prodávány ve vhodném, čistém, pevném a nepoužitém obalu.
Obilovin v podobě mouky, krup, vloček či rýže sníme 114,9 kg.
Kvalitní mouka má typickou vůni a neobsahuje žádné cizí pachy. Její uživatelské schopnosti se poznají podle označení na obalu. Světlé mouky jsou vhodné na pečení, tmavé mouky zase obsahují více vlákniny. Ať chceme, či nechceme, nejrozšířenější a také z uživatelského hlediska nejpříznivější je pšeničná mouka. Mouky z dalších zrnin mají své typické vlastnosti a výživové
benefity. Nemohou ale nahradit pšeničnou mouku. Mimo jiné je také třeba upozornit na nevhodnost příliš hrubých celozrnných mouk nebo mouk s velkými částicemi otrub. Mohou působit potíže v zažívacím traktu, například poškozením střevní stěny a následným zánětem. Dětem a seniorům by se měly podávat spíše světlé mouky. Celozrnné mouky i otruby by měly být
jemně mleté.
Celkově každý z nás sní 80,3 kg masa – od vepřového přes hovězí, skopové, zvěřinu až po drůbeží.
Drůbeží maso je spotřebiteli velmi oblíbené a to se promítá do růstu jeho spotřeby. V roce 2015 byla spotřeba drůbežího masa v ČR na úrovni 26 kg na jednoho obyvatele a v roce 2016 dosáhla úrovně téměř 27 kg. Předpoklad je, že jeho spotřeba i nadále poroste. Z dostupných informací vyplývá, že zákazníci radši sáhnou po chlazeném mase namísto masa zmraženého. Odhadem podíl chlazeného masa na pultech přesáhl hranici 80 %. Současní spotřebitelé preferují drůbeží díly a výrobky s vyšší přidanou hodnotou na rozdíl od celých kuřat.
Stále častěji se můžete na pultech našich obchodů setkat i s drůbežím masem z dovozu. Největší podíl dováženého drůbežího masa je z Polska. Současně roste i vývoz drůbežího masa a nejčastěji směřuje na Slovensko. Výroba v ČR saturuje náš trh z cca 60 %, dovoz asi ze 40 %. „Dovážené drůbeží maso mnohdy není nejkvalitnější, může být např. chlazeno vodou a v mase je pak vyšší množství absorbované vody, za kterou spotřebitel platí cenu jako za maso. Při dovozu ze třetích zemí (např. Brazílie) může být drůbež krmena masokostní moučkou a nemusí být splněny náročné požadavky na welfare kuřat při chovu. V případě českých kuřat to není možné, protože se dodržují právní předpisy ČR a EU a jejich plnění se pravidelně kontroluje,“ vysvětluje odborník František Mates ze Sdružení drůbežářských podniků.
7°C
