Anna (85) si prošla peklem. Pečovala o umírajícího muže, sama skončila na dně

„Manžel měl v roce 2015 mozkovou příhodu a loni v říjnu zemřel. Starala jsem se o něj dva a třičtvrtě roku. Poslední rok byl těžký. V srpnu přišel z nemocnice po mozkové příhodě a to pořád vidím, jak večer seděl v křesle a najednou mu šlo z pusy, spodem - praskl mu vřed na dvanácterníku,“ svěřila se Anna Blesk Zprávám.

Annu samotnou přitom zdraví trápilo také. „Měla jsem dlouho potíže se žílami, později se zahojily, ale upadla jsme na zahradě a všechno se znovu zhoršilo,“ uvedla. Skončila dokonce na specializovaném pracovišti v Plzni, kde má prý větší možnosti než ve Stříbře, kde žije. Když se jednou sestřičce se svýma nohama svěřila, začala léčba.

O manžela se starala, sebe zanedbávala

Kvůli problémům nemocného manžela nechtěla Anna sestru zatěžovat vlastními potížemi. „Byla jsem ráda, že se sestřička věnovala muži. A že jsem nemusela s mužem k doktorovi. Předtím jsem tam s ním jezdila taxíkem, nedostali jsme převozku,“ povzdechla si.

Podle vrchní sestry se Anně rány na nohou hojily poměrně špatně. Měla nemocnou psychiku, což prý odnesla i její tělesná schránka. To potvrzuje i psycholog Jan Kulhánek z psychoterapie Anděl.

„Hojení souvisí s imunitou a imunita je provázaná s psychickou pohodou, rovnováhou, nebo mírou stresu. Když je člověk v nepohodě, má to nepřímý dopad na uzdravování, nebo regeneraci, ale na druhou stranu není to jednoznačné, někdy jsou důvody jiné. Propojení těla a duše je jasné, počítáme s ním, ale většinou to bývá trochu složitější. Nejde říct, že stačí být v klidu a člověk se rychle uzdraví,“ uvedl odborník.

Psycholog: Při péči myslete na vlastní limity

Starat se o blízkého člověka je podle Kulhánka potřeba a správné, nutné je ale myslet na své zdravotní a věkové limity. Při dlouhodobé péči pak, hlavně u seniorů, pečovatel vše odnese třeba i zdravotně, tvrdí psycholog.

V současné době ale Anna srší optimismem. Má syna, který za ní pravidelně dochází a nosí také větší nákupy. Radost jí dělají i dva vnuci a pravnuci. Stejně tak pro Annu znamená velmi mnoho její soused Jaroslav. Muže upoutala nehoda na invalidní vozík a před rokem mu zemřela manželka. Neštěstí je spojilo a vzniklo z něj pořádné přátelství.

Sestry: Nohy před námi tutlala

„Starali jsme se o manžela paní Mayerové, pán zemřel, postihla ho další mrtvička. Paní to pak neměla lehké, strádala psychicky. Držet ji na nohách bylo naší povinností a paní to perfektně zvládla. Řekla bych, že to teď po psychické stránce zvládá líp, má tady na patře souseda, který přišel o manželku, a jsou si teď přáteli a pomocníky,“ uvedla pro Blesk Zprávy vrchní sestra Domácí zdravotní péče Tachov Petra Sládková.

Domácí zdravotníci v problémech: Sestrám se práce nevyplácí, hrozí konec, varují

V těžkých dobách sestry pro ženu znamenaly víc než jen zdravotní pomoc, protože ještě za života manžela zjistily, že má Anna velmi nemocné nohy. Žena zpětně oceňuje to, že si měla každý den s kým povídat. Teď už za ní sestra Barunka, jak ji oslovuje, dochází jen jednou týdně. Sestra už nemusí chodit tak často, protože se Anně vede výrazně lépe.