9°C
I číst o tom dnes, 79 let poté, bolí. Prezident Emil Hácha odjel 14. března odpoledne do Berlína, aby se pokusil jednat se špičkami nacistického Německa. Neměl ani ponětí o tom, co se chystá. Prakticky v téže době totiž překračovaly hordy nacistických vojáků české hranice. Až na slabý odpor na několika místech jim nic nebránilo. 15. března byly Čechy zcela obsazené. Prahu nevyjímaje.
První dny okupované Prahy
Jakmile nacistická vojska doputovala 15. března do Prahy, začalo se dít příkoří. „Gestapo okamžitě zatýkalo, vojáci wehrmachtu vyplenili cukrárny a lahůdkářství,“ uvedl Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia, který o období protektorátu publikoval již několik knih.
Němečtí vojáci byli v Praze 15. března už v dopoledních hodinách. „V odpoledních hodinách téhož dne nastalo zatýkání komunistů, demokratů, Židů a německé emigrace,“ píše ve své knize JUDr. Emil Hácha historik Tomáš Pasák. Sám prezident Hácha se oficiálně o okupaci Čech dozvěděl na Pražském hradě až po návratu z Berlína. Tou dobou však už byl Pražský hrad v moci nacistických okupantů. Hácha se totiž do Prahy na Masarykovo nádraží vrátil až navečer, když byl jeho vlak Němci schválně zdržován. O den později byl v jeho prostorách vyhlášen výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.
Násilí, perzekuce, protižidovská opatření
Hned zkraje zřízení protektorátu nastalo v Čechách i v Praze doslova temné období. Nejprve začali být perzekvovaní Židé: „Krajský soud trestní v Praze odmítl vydat souhlas k zastupování klienta dvěma židovským advokátům,“ uvádí Pasák. Záhy následovali další nepohodlní lidé.
Hned „16. března v 11 dopoledne nad Pražským hradem zavlála vlajka s hákovým křížem,“ píše ve svém Průvodci protektorátní Prahou Jiří Padevět. Vlajka nad Hradem zůstala vlát až do května 1945, kdy se podařilo nacistickou moc zlomit a osvobodit český národ. Léta útlaku si beztak vyžádala statisíce českých obětí.
