Zabiják psů, létající klíště i jedovatý pavouk: Co na vás čeká na mezích a loukách?

Není sice nebezpečný pro vás, ale pro vaše psy ano. Pijáci jsou rizikoví kvůli přenosu infekčních nemocí, zejména psí babeziózy. Nakažené klíště při sání přenáší do zvířete mikroskopického parazita, který napadá jeho červené krvinky. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením, horečkou a dalšími příznaky.

Pijákům se daří na prosluněných trávnících, lučních porostech podél řek a na okrajích lesů. V lese nebo ve vysoké vegetaci obvykle nežije. Za jeho šíření může aktivní pohyb psů, kteří cestují s majiteli.

Od klíštěte obecného se piják liší pestrým štítkem, který má obvykle hnědočervenou barvu s bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. Piják je větší než klíště, nasátá samička může mít až centimetr.

O pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního v Česku žádají veřejnost výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Data o rozšiřování lokalit, kde se klíště vyskytuje, sbírají prostřednictvím webu Najdipijaka.cz.

Pokud majitel psa nenasadí léčbu, může ho piják zabít. | najdipijaka.cz

Říká se jim sice „létající klíšťata“, ale s klíšťaty nejsou ani příbuzní.

Kloš jelení má široké ploché tělíčko a silné nohy s drápky na konci. Útočí především v lese. Když dosedne na kůži, ztratí křídla. Má rád osrstěné hostitele, proto kouše většinou zvířata. Lidem útočí často na hlavu či na ruce a nohy, kde mají chloupky. Lze jej jen těžko rozmáčknout. Zabít jde jen rozemnutím mezi prsty. Kousanec od něj oběť nejprve necítí, pak ale dlouho svědí.

Boreliózu od něj nechytíte. Může však být přenašečem bartonelly a tularémie. Průběh bartonelly je většinou mírný, u lidí s porušenou imunitou však může vyvolat i zánět srdečního svalu. Při tularémii zase kousnutí zhnisá a vytvoří se bolestivý vřed.

Kloš | Profimedia

Všichni jej známe a víme, jak nebezpečné může být. Člověka mohou napadnout a infikovat i nedospělá klíšťata, přičemž nenasátá larva je v průměru velká jen 0,8 milimetru a nymfa 1,2 milimetru.

Nakazit se ale můžete nejen přisátým klíštětem. Stačí, když si dáte nepasterizované mléko nebo mléčný výrobek. „Epicentrem tohoto způsobu přenosu nákazy je Slovensko. Je znám případ, kdy stačil jeden kus nepasterizovaného ovčího sýra a nakazily se desítky lidí,“ uvedl epidemiolog Rastislav Maďar.

Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, ale i v městských parcích či na zahrádkách rodinných domů, chat a chalup. Riziko setkání s infikovaným klíštětem tak hrozí při běžných aktivitách, jako je zahradničení, venčení psa, houbaření, při odpočinku v parku, ale i při sportech provozovaných venku či v přírodě.

Klíště | Profimedia

Myslíte si, že u nás nejsou jedovatí pavouci? Omyl! Od 90. let se ale rychle šíří zápřednice jedovatá. Odborníci zatím její výskyt zdokumentovali hlavně na jižní Moravě, v Českém středohoří a v některých částech Polabí.

Po kousnutí zápřednice mohou nastat až 48 hodin horečky, malátnost, dočasné ochrnutí místa kousnutí. Zdravého člověka kousnutí na životě neohrožuje, ale pozor musí dávat lidé se srdečními potížemi.

Zápřednice není zdaleka jediným exemplářem jedovatého pavouka, který se u nás vyskytuje. Po kousnutí stepníkem moravským hrozí u zdravého člověka horečnatý stav doprovázený silným zrychlením tepu. Po dvou hodinách končí a přetrvává silná bolest hlavy.

Dalším jedovatým pavoukem u nás je křižák pruhovaný, ale jeho kusadla jsou malá a takřka neschopná prokousnout lidskou kůži. Pokud by kůži prokousnul, pro člověka není životu nebezpečný.

Nazývaná též blecha lidská byla ještě nedávno nejrozšířenějším parazitem. Při bodnutí vpouští blecha do rány trochu slin, které jsou příčinnou řady nemocí. Blecha byla v minulosti považována za důvod šíření morové epidemie. Dnes už se vážných nemocí od blech bát nemusíme, při pokousání nám pár dní zůstanou zarudlé a svědivé pupínky.

Blecha | www.shutterstock.com a Merial

Vy ji spíš znáte jako „hovado“. Jde o nejběžnější druh v Česku. Vyskytuje se hlavně u vody a poblíž mokřin a obtěžovat vás může od června do října. Létají za slunného počasí, a to velmi potichu. Proto je jejich bodnutí zákeřné.

Bzikavka | Profimedia

Na světě je 250 druhů čmeláků. Bodnou vás pouze tehdy, pokud ohrožujete jejich hnízdo, ovšem na rozdíl od včel vás mohou bodnout opakovaně. Bodnutí je ale srovnatelné se včelím a nebezpečné je pro silné alergiky.

Čmelák | Profimedia

U nás je nejznámější tento druh a vyskytuje se v bažinatých oblastech a v lužních lesích, ale setkat se s ním můžete všude, kde je zdroj stojaté vody – tedy i v blízkosti louží nebo sudů na zahradě. Jak jste určitě pocítili, komáři vyhledávají kořist hlavně k večeru, kdy je nižší teplota a vyšší vlhkost vzduchu. Platí na ně ale repelenty.

Nejčastěji do našich domovů zavítá komár pisklavý. | scom, ara

Pokud vás štípne muchnička, bude to na rozdíl od štípnutí komára bolestivější. Pupínek vás bude víc svědit a bude vás obtěžovat i několik dní. S muchničkami se můžete setkat na horách u zdrojů čisté vody. Nepomůže vám repelent, jedině moskytiéra nebo útěk. Druhy tropických muchniček mohou přenášet velice závažné nemoci, u nás se jich bát nemusíme.

Pozor, začíná období muchniček! | Profimedia.cz, archiv Blesku

Sice má rád hospodářská zvířata, ale může se zaměřit i na vás. Jeho bodnutí je bolestivé a následkem je silné svědění, občas provázené otokem. Pokud je zaměřený na svou kořist, nedá jí jen tak pokoj, proto na něj mávání a odhánění neplatí. V tropických oblastech přenáší řadu nemocí.

Ovád | Profimedia

Je v Česku velmi obávaná, zřejmě proto, že je jedním z největších zástupců bodavého hmyzu. Jenže zdaleka není nebezpečná, její jed je 10× méně toxický než jed včely. Přesto ale její bodnutí bolí, ale nenapadnou vás, pokud se nevyskytnete poblíž jejich hnízda.

Sršeň | Malik David / Blesk

Její bodnutí je jedním z nejnebezpečnějších, kvůli jejímu toxickému včelímu jedu. Pro zdravého člověka je nebezpečné, pokud dostane přes 10 žihadel, smrtelných je 1000 a více bodnutí. Včely útočí, když cítí, že je ohroženo včelstvo.

Její bodnutí je 2× méně toxické než včelí bodnutí. Na rozdíl od včely ale může vosa bodnout i vícekrát, čím častěji útočí, tím je množství jedu menší a bodnutí méně bolestivé. Pro silné alergiky však může být bodnutí nebezpečné. Vosa se často vyskytuje u lidských příbytků, kde shání zbytky jídla.

Vosa | Profimedia

Lidé, kteří mají alergie, nyní trpí. Pro pylovou alergii jsou typické pyly stromů – lísky, olše a hlavního alergenu břízy. Méně významný je topol, jasan, cypřiš, platan a jehličnany jako smrk, borovice a jedle, které kvetou pouze jednou za několik let. Březen a duben jsou pro pylové alergiky nejtěžšími měsíci. Za problémy si ale často mohou sami, protože příznaky začnou řešit až s prvním kýchnutím.

Aktuální informace, jak to vypadá s pyly v ovzduší, najdete na portálu Pylové informační služby.

Pyl | profimedia.cz