8°C
Seniora Karla vzali ve firmě na hůl. Na plošné přidání byl „moc starý“
Pracovat v důchodu se v některých firmách příliš nevyplatí. Za stejný úvazek i odvedenou práci totiž senioři dostávají nižší odměny než jejich mladší kolegové. Ombudsmanka Anna Šabatová upozorňuje, že zaměstnavatelé se záměrně i nevědomky dopouštějí věkové diskriminace a obírají své lidi o peníze. Jen za poslední tři roky řešila ombudsmanka takových případů několik desítek.
Karel A. (67) z Prahy je už několik let v důchodu, ale přesto stále na plný úvazek pracuje. Stejně jako ostatní zaměstnanci. Na rozdíl od nich mu firma neposkytuje příspěvek na penzijní připojištění, ale především se ho netýká pravidelné zvyšování platů. Rozdílné zacházení s mladšími a staršími pracovníky je totiž zakotveno přímo v kolektivní smlouvě.
Na takový postup nemá ale zaměstnavatel právo, jde totiž o zakázanou diskriminaci. „Pravidlo, že osobám, které pobírají starobní důchod, příspěvek na penzijní připojištění nenáleží, aniž by k tomu byl dán důvod spočívající v povaze vykonávané práce, je v rozporu se zásadou rovného zacházení,“ uvedla ombudsmanka Anna Šabatová, na kterou se pan Karel obrátil s žádostí o prošetření.
„Plat i odměny se nesmí lišit kvůli věku“
Příspěvek na penzijní připojištění je podle Šabatové opakující se finanční odměnou poskytovanou zaměstnancům. A v oblasti odměňování zaměstnavatel nemůže část zaměstnanců vyřadit na základě jejich věku.
O pravidelném navyšování mzdy platí totéž. Zaměstnancům ve starobním důchodu musí být navyšovány stejně jako ostatním. „Nárok na starobní důchod vzniká pouze od zákonem stanoveného věku. Pokud tedy nějaké opatření dopadá pouze na osoby pobírající starobní důchod, jedná se o diskriminaci z důvodu věku,“ upřesnila ombudsmanka.
Nový pracovník v „produktivním věku“
Případ pana Karla není v Česku zdaleka ojedinělý. Kancelář ombudsmanky se opakovaně setkává s tím, že firmy starší pracovníky v kolektivních smlouvách diskriminují. Dostávají například nižší odstupné, nižší prémie k platu nebo jim zaměstnavatel nepřispívá k důchodovému připojištění. Objevily se také případy kolektivních smluv, které vyžadovaly obsazování uvolněných míst pouze lidmi v „produktivním věku“.
Jen za poslední tři roky řešila Šabatová 78 podnětů týkajících se věkové diskriminace v práci. Například loni jich bylo 21. Pokud jde o všechny případy věkové diskriminace, tedy i mimo práci, šlo od roku 2015 o 137 podnětů.
Čtrnáct platů jako odstupné? Jen pro mladší
Diskriminovaná byla třeba žena z Moravy, která ve firmě pracovala 36 let. Firma poskytovala benefit v podobě nadstandardního odstupného při rozvázání pracovního poměru, a to ve výši 14násobku platu. Jenže se to netýkalo zaměstnanců, kteří už dosáhli důchodového věku. Ti měli nárok jen na zákonné odstupné.
„Považuji za důležité, aby se tato ustanovení v kolektivních smlouvách vůbec nevyskytovala, protože odporují zásadě rovného zacházení,“ říká Šabatová. Situaci řešila také s odborovými organizacemi, které se na kolektivních vyjednáváních podílejí.
Klíčová potíž je v tom, že zákoník práce diskriminační smlouvy výslovně neřeší. Pokud je tedy někdo kvůli svému stáří (či naopak mládí) diskriminován, musí se obrátit na soud či inspekci práce. Tam se pak bude rozhodovat podle antidiskriminačního zákona, jenže to může trvat několik měsíců či dokonce let.
