Kuličkové pero slaví 75 let. Proslavili ho letci i obratný hmat Václava Klause

Nápadem na výrobu pera, které by na rozdíl od toho plnícího po sobě nezanechávalo spoušť ve formě kaňek inkoustu, se zrodil již v roce 1888 v hlavě Američana Johna Louda. Ten potřeboval vhodný nástroj pro své koželužské práce, k popisu na kůži ale využíval inkoustu a pera takové konstrukce, že nebylo vhodné na normální psaní. Některé zdroje datují koncepci kuličkového pera až k slavnému italskému vynálezci Galileu Galileiovi.

Opravdová revoluce započala až s rokem 1943, kdy maďarský novinář Lasló Biró, který za druhé světové války musel emigrovat do Argentiny pro svůj židovský původ, založil se svým přítelem Jorgem Meynem společnost Birome. Ta při výrobě používala tiskařský inkoust, jehož složení upravil Biróův bratr, chemik György, tak, aby pomaleji zasychal a dostal se tak z náplně přes kuličku na papír. Poetickým zážitkem, díky kterému se Biróovi zrodila myšlenka na kuličkové pero, bylo cvrnkání kuliček, při kterém si všiml, že po projetí kaluží za sebou skleněnky zanechají dlouhou stopu.

Politici a jejich pera: Zeman nechce drahé, Klaus si jedno půjčil, Babiš má propisku

Patent firmy Birome si následně licencovalo britské válečné letectvo RAF, které propisky rozdávalo svým vojákům. To přispělo k masovému rozšíření kuličkového pera, přičemž po druhé světové válce přišel historický zlom v podobě značky Parker, jejíž nejznámější model Jotter se vyrábí a prodává dodnes.

PeroGate Václava Klause

Kuličkové pero učarovalo i českému prezidentovi Václavu Klausovi. Jeho obratný hmat se dostal do mediálního oběhu díky pořadu České televize 168 hodin, kde mohli diváci shlédnout komentovaný záznam návštěvy Václava Klause u chilského prezidenta. V něm je vidět, jak si Klaus se zájmem prohlíží ono protokolární pero, které následně zastrčí pod stůl. Nakonec pero putuje až do kapsy jeho saka.

O to úsměvnější je fakt, že bývalý prezident si pero krkolomně vypůjčil v zemi, která sousedí právě s Argentinou, kolébkou jeho vzniku.

Slavná „krádež“ vyvolala silný zájem médií, diskutovalo se přitom především o hodnotě odcizeného pera. Bývalý prezident Klaus i jeho hradní kancelář se v té době nechali slyšet, že šlo o bezcenné pero, obyčejnou propisku, které si státníci často berou na památku jako suvenýr, podle informací chilských médií mělo hodnotu asi 20 000 pesos (přibližně 700 Kč).

Sebeobrana: Nemáte slzný sprej? Ubránit se můžete i obyčejnou tužkou!

K incidentu se vyjádřil dokonce i známý český odborník na etiketu Ladislav Špaček. „Tato pera jsou ‚spotřební‘, počítá se s tím, že si je hosté odnášejí, buď z praktických důvodů, nebo jako suvenýr. Je pravda, že prezident Klaus si pero bral trochu komicky. V tom je jediná příčina, proč video obíhá celý svět,“ komentoval na svém blogu.

Tou futurističtější formou kuličkového pera je zajisté model zvaný Space Pen. To v roce 1965 vyrobila společnost Fisher, pero je výjimečné tím, že s ním můžete psát i v takových krkolomných pozicích jako vzhůru nohama, nezradí vás dokonce ani v beztížném stavu. Z toho důvodu adoptovali pero americké i ruské vesmírné programy, které jím vybavili své astronauty při cestách na oběžnou dráhu.