9°C
Rodina Anny Frankové zkoušela před Hitlerem utéct do USA. Lákala ji i Kuba
Rodina židovské dívky Anny Frankové, která si během skrývání před nacisty v Amsterodamu vedla nyní slavný deník, se před válkou a po jejím vypuknutí pokoušela vystěhovat do Spojených států. A také na Kubu. Amsterodamské muzeum Dům Anny Frankové společně s americkým památníkem holokaustu v pátek informovaly o dokumentech, které ukazují, že se otec rodiny Otto dvakrát neúspěšně snažil získat americká víza. A že usiloval i o víza na Kubu, napsala agentura AP.
„Jsem nucen věnovat se emigraci a jedinou zemí, kam bychom mohli jít, jsou Spojené státy,“ napsal v roce 1941 Frank svému příteli v USA Nathanu Strausovi. Rodina původně žila v Německu, po nástupu Adolfa Hitlera k moci se přestěhovala do Nizozemska.
O vystěhování do USA se očividně začal zajímat přinejmenším v roce 1938, kdy nacistické Německo k sobě připojilo Rakousko a československé pohraničí. Strausovi totiž sdělil, že v roce 1938 podal žádost na americkém konzulátu v Rotterdamu, kde byly ale všechny dokumenty v květnu 1940 zničeny během nacistického náletu.
Zájemců o USA byl velký přetlak
I kdyby ke zkáze dokladů nedošlo, bylo by pro rodinu obtížné do USA vycestovat, neboť Spojené státy v době, kdy se do země snažily uchýlit statisíce lidí, vydávaly zhruba 30 tisíc víz ročně, poznamenala AP. Proces získání víza navíc trval několik let, zahrnoval rozsáhlou byrokracii a prohlášení od amerických přátel či příbuzných.
Nový pokus o získání víza v roce 1941 také ztroskotal, neboť USA na sklonku roku vstoupily do války. Ve stejném roce se Frank pokusil pro rodinu získat vízum na Kubu, což se ale také nepodařilo.
Útočiště v útrobách kanceláří
„Všechny jejich pokusy selhaly, takže odchod do úkrytu byl jejich posledním pokusem nedostat se do rukou nacistů,“ řekla Annemarie Bekkerová z Domu Anny Frankové.
Rodina se v červenci 1942 uchýlila do kancelářské budovy otce Franka, kde měla vybudován tajný úkryt. Důvodem bylo to, že Annina starší sestra Margot obdržela výzvu na nastoupení do německého pracovního tábora.
Protože neměla přátele, kterým by se mohla svěřit, využívala Anna svůj deník k ventilaci negativních pocitů jako strach a nuda. 16. března 1944 si zapsala: „Nejhezčí na tom je, že si můžu zapsat své myšlenky a pocity. Jinak bych se tu udusila.“
V úklidu s Frankovými byli další čtyři lidé
V úkrytu spolu s rodinou Frankových přežívali ještě další čtyři židé. Anniny deníky detailně popisují napětí mezi lidmi, kteří nesměli vyjít z úkrytu a nesměli ani příliš mluvit, aby nevzbudili podezření personálu, který v domě pracoval.
Deník si vedla až do srpna 1944, kdy byla rodina nalezena a odeslána do koncentračního tábora. Anne podlehla tyfu jen pár týdnů před koncem války. Dodnes není jisté, kdo na ukryté židy zavolal německou policii, důkazy však nasvědčují, že místo úkrytu prozradila kolaborantka Ans Van Dijková.
Anniny deníky se podařilo získat sekretářce Otty Franka Miep Giesové, předala mu je po válce v roce 1945 jakožto jedinému přeživšímu z rodiny. Ten následně deník připravil k vydání.
Video
Výstava odkrývá celý život židovské umělkyně
Video se připravuje ...
Témata:
Související
