9°C
Ve vězení je třeba kvůli zajištění pořádku a bezpečnosti dodržovat denní řád, tak tomu bylo od nepaměti. Přes noc jsou vězni zamčeni na celách. Ráno mají budíček, jeho čas se ale různí.
„Záleží na tom, odkdy chodí pracovat, někteří vstávají v pět, jiní v šest, může se to lišit po jednotlivých chodbách, křídlech,“ vysvětlil zastupující mluvčí Richard Rout. Následuje sčítací prověrka, hygiena a snídaně.
„Pak vězně odvedeme do práce, po jejím skončení se vrací zpět, vyzvedne si oběd a má hodinovou vycházku,“ popsal Rout. Pak se mohou vězni například vzdělávat, psát dopisy, číst si. Následuje večeře, osobní volno a večerka, ta je opět podle toho, kdy vězeň ráno vstává.
Povinnost pracovat
Odsouzení mají povinnost pracovat, tu jim nikdo nezrušil. Je tu ale problém. „Práce pro ně není dostatek. Jinak ale, pokud ředitel věznice rozhodne a vězeň je do práce zařazen, má povinnost pracovat. Pokud odmítne, čekají ho sankce,“ vysvětlil Rout.
Plzeňská nej
Věznice Plzeň, s jejíž stavbou se začalo v roce 1873, je jako jediná na našem území postavená v pensylvánském, tedy paprskovitém stylu. Je největší věznicí v ČR, aktuálně je zde 1430 vězňů. Zároveň jde o nejstarší věznici u nás, která byla postavena přímo za účelem věznění.
První vězeň
První eskorta 43 trestanců dorazila z pražské Svatováclavské trestnice 15. července 1878. Vězněm s číslem 1 se stal bývalý obchodní příručí Bedřich Schneiberg z Prahy. Ten byl odsouzen k osmi letům těžkého žaláře za podvody. Od důvěřivých lidí vylákal peníze pod záminkou výnosného obchodu, který se nikdy neuskutečnil.
Političtí vězni
Za Rakouska-Uherska a první republiky měli političtí vězni výrazně lepší podmínky než ostatní odsouzení. „Mohli používat vlastní oděv, mohli si nechat donášet jídlo z restaurace, která byla hned naproti věznici, a to včetně přiměřeného množství piva a vína, a nemuseli pracovat,“ uvedl Rout. Trest si takto v roce 1921 odpykával i Antonín Zápotocký, který byl v letech 1953-1957 prezidentem Československé republiky. Veškerá privilegia vzala za své vznikem protektorátu.
Za protektorátu
V řadách zaměstnanců bylo 31 bývalých legionářů, někteří byli za protiněmeckou činnost zatčeni v roce 1943 gestapem. „Dva byli následně popraveni, čtyři zemřeli ve věznicích v Německu,“ uvedl Rout. V květnu 1945 se dozorci aktivně zapojili do povstání v Plzni a obsadili například vojenské letiště na Borech.
Jediný popravený
Jediným popraveným v areálu plzeňské věznice byl 21. června 1949 divizní generál Heliodor Píka. Stal se obětí vykonstruovaného politického procesu. V roce 1968 byl proces s Píkou obnoven, vojenský soud v Praze jej jako nevinného plně rehabilitoval.
Bestie Pilčík
Zámečník ze Škodovky Hubert Pilčík byl usvědčený z pěti vražd, na svědomí má ale možná obětí víc. Po roce 1948 působil jako převaděč, ale své klienty vraždil. Příbuznou svých obětí, školačku Danielu Balleyovou (12), věznil dva měsíce v chlívku, mučil ji a zneužíval. V plzeňské věznici spáchal 9. 9. 1951 sebevraždu, oběsil se na dvou kapesnících. Byl předlohou jednoho z dílů seriálu 30 případů majora Zemana s názvem Bestie.
Osobnosti disentu
V 70. a 80. letech minulého století věznili na Borech například pozdějšího prezidenta Václava Havla, a to od 30. 7. 1981 do 28. 1. 1983. Uvězněný tu byl i pozdější ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier, Pavel Wonka, mnozí signatáři Charty 77 či současný arcibiskup Dominik kardinál Duka.
Vraždící bratři
V plzeňské věznici si podle informací Blesk.cz mají odpykávat dlouholeté tresty sourozenci Hrdličkovi. Vojtěch (31) rozsekal v květnu 2012 v Tymákově na Plzeňsku sekerou otce a macechu. O rok později pak jeho bratr Jaroslav (34) zavraždil v lese na Rokycansku svého soka v lásce.
Současné „bolesti“
Plzeňská věznice je dlouhodobě přeplněná. Kapacita je vypočtená na 1204 vězňů, aktuálně jich tu je 1430. Zato se nedostává dozorců. „V současné době nám chybí 48 zaměstnanců,“ uvedl Rout. Ani stotisícový náborový příspěvek nové síly nezajistil. Problémem může být i fakt, že nástupní plat se pohybuje kolem 23 tisíc korun.
