9°C
V období první světové války se životní úroveň lidí obecně snižovala. Táhlé vojenské střety v zákopech si od roku 1914 vybíraly také svou ekonomickou daň. Ještě v prvních letech po nastolení první republiky roku 1918 u nás byly dopady války citelné a ceny rostly. Analýze tohoto období se věnuje část publikace „Praha 1921“ autora Miroslava Honzíka, ve které se k tématu vyjádřil Václav Průcha z Vysoké školy ekonomické.
Uprchlíci, ranění, fronty na jídlo a zprávy o mrtvých. Tak prožívala Praha hrůzu první světové války
Před začátkem války se cenový pohyb tolik nedařilo evidovat. „Více na něj působily dobré i špatné sklizně než měnové faktory. Od začátku války však cenová křivka prudce stoupala,“ uvedl Václav Průcha.
Ceny základních potřeb pražské rodiny podle něj za války každým rokem rostly v průměru téměř o polovinu. Roku 1919 se zvýšily o dalších 40 procent, a následujícího roku dokonce skoro o další tři čtvrtiny. „Teprve v roce 1921 se maloobchodní ceny ustálily. Mezi červencem 1914 a rokem 1921 vzrostly ceny spotřebního zboží a služeb v Praze více než čtrnáctkrát,“ dodal k ekonomickému růstu odborník.
Kolik si lidé vydělávali?
Na počátku 20. let minulého století si v Praze lidé často domů odnášeli týdenní plat. Roku 1921 se týdenní mzda dělníka v kovoprůmyslu například pohybovala na 270 Kč, pomocný dělník si vydělal o 30 korun méně. Mistr ve stavebnictví dostával 430 Kč, textilní mistr měl 300 Kč.
„Ženy, které pracovaly převážně v lehkém průmyslu, byly na tom mnohem hůře. Pomocná dělnice v textilce měla týdenní mzdu asi 100 korun, odborná dělnice 145 a mistrová 200 korun. V obchodě se platilo měsíčně a ani zde nebyly platy nijak vysoké. Prodavač vydělal asi 600 korun, účetní mezi 1200 až 1500 Kč a se stejným příjmem mohl počítat i cizojazyčný korespondent,“ přiblížil tehdejší rozdíly Václav Průcha.
Co si Pražané po válce nemohli dovolit?
Po ukončení první světové války se mnoho potravin a výrobků stalo nedostatkovým zbožím. Zhoršovala se také kvalita a panovaly vysoké ceny na černém trhu. Roku 1920 průzkum tehdejšího ministerstva pro zásobování lidu odhalil, že se snížila hlavně spotřeba potravin živočišného původu, luštěnin, nápojů, paliva a prádla. Poválečný vývoj reálných mezd se vyjadřuje těžko. „Rozhodně však byly mzdy v Praze ještě v roce 1921 o dvacet až pětadvacet procent nižší než před válkou,“ popsal ekonomický odborník.
Před 100 lety v Praze také panovaly značné cenové rozdíly mezi centrem a předměstím s okolními obcemi. „U některých výrobků činily rozdíly cen desítky procent. Tím se rozlišoval okruh zákazníků. Většina obyvatelstva si nemohla dovolit nakupovat v dražších obchodech a zámožní lidé zase nechodili nakupovat do předměstských obchodů a tržišť,“ dodal k tématu Václav Průcha.
Kolik stálo zboží roku 1921 (dle průměrných cen):
pšeničná mouka (kg): 8,45 Kč
vepřové maso (kg): 23 Kč
salám (kg): 23 Kč
máslo (kg): 48,80 Kč
margarín (kg): 27 Kč
cukr (kg): 9 Kč
pivo (1l): 3,20 Kč, plzeňské 4,20 Kč
rum (1l): 25,50 Kč
pánské boty: 210 Kč
dámské boty: 195 Kč
dětské boty: 95 Kč
hnědé uhlí (1 kubík): 33 Kč
