9°C
Jak vás vlastně napadlo založit si vlastní klub?
Napadlo nás to s kamarády při posezení v hospodě v Dobřívi někdy na podzim roku 1990. To byla doba, kdy se děla spousta věcí, kdy jsme měli možnost věnovat se aktivitám, které ještě před krátkým časem vůbec nebyly možné. Právě tehdy vznikaly různé nové spolky a organizace – a my jsme chtěli taky něco dělat u nás v obci, zapojit přátele i sousedy a jejich rodiny. Tak jsme to zkusili a o pár měsíců později jsme se zapsali jako občanské sdružení ve Svojkovicích, dostali jsme IČO a začali fungovat.
A proč je klub pojmenovaný právě po pivu?
Byli jsme zvyklí, že všechno se tehdy domlouvalo u piva – a přišlo nám úplně přirozené, že jsme náš klub pojmenovali po pivu, které se čepovalo u nás v hospodě. Máme tady ve Svojkovicích hospodu u koupaliště – a ta vždycky byla takovým centrem všeho dění.
Co všechno jste v obci tehdy organizovali?
V té době měli všichni spoustu nových aktivit, lidé začali cestovat a podnikat a na život v obci se trochu zapomínalo. A my jsme to chtěli změnit. Dělali jsme taneční zábavy, sportovní turnaje v šipkách, ping-pongu nebo volejbalu, jezdili jsme na vodu a na výlety.
Zapojili se i ostatní ve vaší obci?
Ve Svojkovicích byly různé organizace – včelaři, zahrádkáři, které tehdy trochu upadaly. A my jsme naopak začali vzkvétat. Jednou jsme se dokonce registrovali do oficiálního turnaje v házené a porazili jsme oddíl místní tělovýchovné jednoty. To pak byla velká sláva pro celý klub.
Kolik vás tehdy bylo?
Postupně jsme rostli a časem nás bylo několik desítek. Tehdy nás taky napadlo, že bychom mohli jezdit společně na větší dovolené nejen v Česku, ale zkusit i dobrodružství v zahraničí. A nejlépe se společně jezdí ve velkém autě.
Tak jste si nějaké pořídili?
Kamaráda tehdy napadlo, že seženeme auto a upravíme ho tak, aby bylo jasné, že je to auto našeho Gambrinus klubu. Jiný kamarád nám dohodil starou štábní Pragu V3S, kterou jsme vlastními silami trochu předělali a začali jsme vymýšlet výzdobu. Bylo jasné, že bude v barvách a s logem Gambrinusu. To už nám pomohl i plzeňský pivovar – hlavně se správným odstínem červené, ten jsme trefovali asi natřikrát.
To jste byli docela nepřehlédnutelní, kam všude jste jezdili?
S vétřieskou jsme jezdili na výlety po Česku i na delší dovolené, nějaký čas jsme s ní jezdili dokonce i na svatby. Vždycky jsme naložili plechovky a soudky piva a vyrazili za zábavou. Vždycky říkám manželce, že to byla moje zlatá éra.
Co se od té doby změnilo?
Přišly časy, kdy jsme museli aktivity klubu trochu omezit. Spousta z nás se oženila a vdala, pořídili jsme si děti, měnili práci, někdo se přestěhoval třeba na druhý konec republiky. Prostě jsme měli jiné starosti. Samozřejmě ani vétřieska nevydržela navěky.
Prostě nic nevydrží navěky, snad až na to pivo. Jak tedy funguje váš klub dnes?
Držíme náš klub pořád při životě, některým z nás odrostly děti a máme víc času na sebe. Pořád děláme akce pro lidi na vesnici, jezdíme společně na vodu, a hlavně na výlety a dovolené. Auto s logem sice už nemáme, ale máme trička a mikiny s logem Gambrinusu. Vždycky, když někam jedeme, bereme si je s sebou.
A jak na to lidé reagují?
Když někam vlítne třicet lidí v černých tričkách Gambrinus, všimne si toho každý. Dost často si lidé myslí, že jsme nějací sportovci a když pak zjistí, co děláme, bývají příjemně překvapení. Většinou si s sebou bereme i kytary a po večerech hrajeme, takže nikdy nechybí zábava. A v tričkách jezdíme úplně všude, i na Moravu do sklepa. Když takhle vyskáčeme z autobusu třeba u sklepů v Perné, místní vinaři na nás koukají jak zjara. Prostě – kdo je v klubu, má naše Gambrinus triko, a basta.
Je léto, doba dovolených… Co chystáte v klubu letos?
Začátkem srpna se chystáme do Černé Hory, budeme tam celé tři týdny. Zrovna minulý víkend jsme se všichni sešli, přijeli i naši členové z Plzně a z Prahy a společně jsme plánovali, co všechno tam budeme dělat. Upekli jsme kýtu, otevřeli piva a vymýšleli, jak šířit slávu našeho klubu v dalekých končinách.
A po návratu z dovolené – kam nejraději zajdete na pivo?
Pracuji v Plzni, takže chodím i do plzeňských hospod. Když máme víc času, organizujeme pro náš klub i prohlídku pivovaru. Nedám ale dopustit na naši hospodu ve Svojkovicích – ta nás nakonec drží celé ty roky pohromadě
Máte ve svém okolí srdcaře, o kterých byste chtěli číst i v Blesku? Pošlete nám své tipy s krátkým popisem, co vaši srdcaři dělají. Autory nejlepších tipů odměníme soudkem piva Gambrinus. Své návrhy posílejte na adresu: monika.felgrova@bisonrose.cz.
