Co straší komunální politiky? Víc než migrace jsou to senioři a školy

Poprvé se migrace ukázala jako možné téma na začátku září, kdy novinář Filip Zajíček upozornil na Facebooku na volební billboardy obhajující primátorky v Havířově Jany Feberové. Jejich hlavním heslem se totiž stalo „Havířov bez migrantů“. Nebo když zástupci Zelených v Praze prohlásili, že by hlavní město mohlo přijmout 5000 uprchlíků.

Naplno se téma migrace ovšem začalo řešit až s návrhem lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která po návštěvě uprchlických táborů vyzvala premiéra Andreje Babiše, aby přijal 50 dětí, které do Evropy přišly bez rodičů. Od začátku ovšem svůj záměr musela vysvětlovat a obhajovat.

Téma se následně stalo jablkem sváru ve sněmovně i ve vládní koalici, kdy na Babišova slova zareagoval ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Ten svému koaličnímu partnerovi připomněl, že Česko darovalo 200 milionů korun na nákup lodí pro libyjskou pobřežní stráž, zároveň ale dodal, že ČR je proti povinnému rozdělování migrantů. „Zcela jistě bychom ale jako desetimilionová země zvládli nabídnout nový domov 50 dětem, které ve válce v Sýrii ztratily rodiče..,“ uzavřel na svém Twitteru.

Migrace a terorismu se bojí více v malých obcích

Zdá se ovšem, že na komunální úrovni může být problém migrace vnímán s menší intenzitou. Vyplývá to z první analýzy dat, kterou vypracoval server Volební lavička na základě prvních více než 400 odpovědí komunálních politiků. Terorismus pak vnímají jako větší hrozbu především politici z menších měst.

 „Mezi největší zla světa patří bezpochyby terorismus. S terorismem musíme bojovat, v žádném případě mu nesmíme ustupovat. Evropu velmi ohrožuje i neřízená ekonomická migrace. Je třeba potřebným pomáhat, ale již ve chvíli, kdy se ještě nestanou migranty – v jejich mateřských zemích, zemích původu, kde se cítí nejlépe, kde mají své kořeny, své náboženské a sociální vazby,“ uvedl k tématům, které v současnosti hýbou „velkou“ politikou, Martin Šanda, kandidát na starostu České Kamenice za ČSSD.

Největší problém pohledem starostů: Stárnutí obyvatel

Mnohem intenzivněji ovšem lokální politici vnímají problémy se stárnutím obyvatel. „Stárnutí populace s sebou nese zvyšování nákladů (zdravotní, sociální a pečovatelské služby) a nároky na veřejné prostředky při snižování počtu lidí v aktivním věku,“ vysvětluje ve svém profilu primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda.

„Zvyšuje se věk dožití, rodí se málo dětí, proto musíme zlepšovat mezigenerační solidaritu,“ zamýšlí se nad stejným problémem Dalibor Sedláček, který kandiduje za ČSSD ve Vsetíně.

Song jako Brno! Primátor ve volebním klipu (po) Vokřál: Zpívá, trsá a cuká ramenem

Je třeba začít řešit sucho

Druhou nejčastěji zmiňovanou hrozbou se minimálně prozatím staly klimatické změny. Těch se, podobně jako stárnutí obyvatel, obává více než pětina dosavadních respondentů. V souvislosti s klimatickými změnami pak kandidáti často mluví o suchu, které Česko zasáhlo během letošního léta. „Velkou hrozbou je vysychání půdy a nedostatek spodních vod. Už před dvěma lety bylo pozdě začít se zadržováním vody v krajinách, aby nám neodtekla do zahraničí, když ji potřebujeme zde,“ upozorňuje ve svém profilu Denis Rychtar, který vede Piráty do voleb ve Valašském Meziříčí.

Na stejný problém pak upozorňuje i Jan Lipavský, který vede kandidátku Patrioti Vysoké Mýto. Ten se obává, že výkyvy, které se v posledních letech začaly objevovat, se nám už nevyhnou. A problém vnímají i na opačném konci republiky. „Změny klimatu způsobené ať člověkem, nebo přirozeným způsobem mohou vést k zásadním změnám životních podmínek a tím k dalekosáhlým změnám v životě celých civilizací,“ Varuje Jakub Nepustil, který vede Živé Prachatice.

Ten zároveň upozorňuje, že obrana proti změnám klimatu je zároveň dlouhodobou otázkou a řešení už dnes podle něj nemusí být dost rychlé na to, aby zabránilo katastrofám.

Příležitost v nových technologiích

Největší příležitost naopak řada uchazečů o post starosty vidí v nových technologiích. „Co se moderních technologií týče, ty mohou vést k novým možnostem řešení problémů nebo různých situací – umožňují nám lepší vzájemné propojení, informování a fungování všech odvětví naší společnosti a ekonomiky,“ vysvětluje například sociálnědemokratický kandidát na starostu Brušperka Tomáš Kocourek.

Příležitost na zlepšení konkurenceschopnosti České ekonomiky vidí v nových technologiích i Jan Hladil, který kandiduje za ODS v Rudě nad Moravou. Pirátský kandidát na primátora v Karlových varech Jindřich Čermák pak dodává, že moderní technologie ještě neumíme plně využít.

Snah o jejich lepší využití jde přitom vypozorovat i více. Takřka 9 z 10 kandidátů, kteří si na Volební lavičce zatím vyplnili své profily, by totiž ve svých obcích rádo zavedlo i participativní rozpočty, díky kterým by o nakládání s částí obecních peněz mohli rozhodovat i sami občané.

Nový chodník, méně času v práci a všechno zdarma. Kdo je volební slibotechna?

O Projektu Volební lavička

Projekt Volební lavička je společným dílem výzkumníků ze společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky CERGE-EI a Institutu ekonomických studií UK. „Cílem Volební lavičky je lépe propojit politiky a političky a jejich potenciální voliče,“ vysvětluje za tým Volební lavičky Daniela Vrbová.

Jde o bezplatnou a veřejně dostupnou aplikaci, kde si své profily spravují přímo politici. Výzkumníci doufají, že díky tomu vytvoří podmínky pro věcnější předvolební debatu tím, že voličům usnadní přístup k informacím, které jsou důležité pro jejich rozhodování.

Aplikaci najdete na stránkách Volebnilavicka.cz