14°C
Masaryk byl pro vězně symbolem svobody. „V roce 1950 v den výročí jeho narození začali v jedné cele zpívat vězni hymnu. Nakonec na výraz protestu proti režimu zpívala celá věznice. Bachaři bušili na dveře a stříleli do vzduchu, ale vězni hymnu dozpívali,“ říká historik Michal Doležal.
Kaple s úderníky a popraviště
„Cely ve věznici na Cejlu byly svědkem hrozného lidského utrpení,“ sdělil Martin Kroupa, koordinátor regionálních poboček Paměti národa. V období komunismu zde trpěly oběti nacismu i političtí vězni. Za „katrem“ na Cejlu seděl básník Petr Bezruč i spisovatel Zdeněk Rotrekl. Popravovalo se hlavně v 50. letech minulého století.
Nacistickým ani komunistickým vládcům se nelíbila zdejší kaple, tak ji zohyzdili. „Změnili výzdobu kaple i její funkci. Ze svatostánku se stala agitační místnost. Ještě nyní je dobře vidět malba umístěná na nejdůstojnějším místě u oltáře – obrázek úderníků a rudoarmějců,“ ukazuje na nevkusný výtvor historik.
Speciální prohlídka věznice na Cejlu Markéta Malá
Co je Paměť národa?
Jde o největší veřejně přístupnou sbírku svědectví pamětníků 20. století. Od jejího založení v roce 2008 ji buduje nezisková společnost Post Bellum. Portál obsahuje příběhy válečných veteránů, odbojářů, těch, kteří přežili holocaust, politických vězňů, ale i lidí, kteří diktaturám sloužili. Z Paměti národa vycházejí další projekty: rozhlasové pořady, výstavy, knihy, filmy, vzdělávací programy pro děti. V den stého výročí vzniku republiky pokřtila Paměť národa v káznici na Cejlu novou pobočku v Brně.
