8°C
16. leden a 25. únor 1969 – 50 let od upálení Jana Palacha a Jana Zajíce
Srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 skončily naděje československého lidu na svobodnější život. I přes určité náznaky vzdoru byla společnost donucena okupaci tolerovat a žít v ní. Právě vůči této apatii se nakonec rozhodl protestovat teprve dvacetiletý student historie Jan Palach, který se 16. ledna 1969 upálil na vrchní straně Václavského náměstí. „Chtěl vyburcovat společnost, nést to světlo ve tmě, za kterým by lidé šli. Taková touha žít v souladu s pravdou, nasadit život za svobodu, to je něco neuvěřitelného. Těžko si lze něco takového, jeho odhodlání a sebeobětování, vůbec jen představit,“ svěřil se pro Blesk.cz dříve historik Ondřej Felcman. Necelý měsíc poté se opodál upálil z prakticky totožných důvodů i osmnáctiletý student Jan Zajíc.
18. leden 1409 – 610 let od vydání Dekretu kutnohorského, který ovlivnil vývoj Karlovy univerzity
Prakticky od svého založení byla Karlova univerzita považována za baštu inteligence ve Střední Evropě. Problémem však bylo, že ta inteligence byla veskrze zahraniční, která se úplně nesžívala s českým prostředím a jeho náboženským přesvědčením. Proto vydal Václav IV. poněkud rozporuplné rozhodnutí. Dekretem kutnohorským pozměnil hlasovací právo na Karlově univerzitě ve prospěch Čechů. Na jednu stranu tím král podpořil domácí inteligenci a univerzita se začala počešťovat, na stranu druhou tento dekret prakticky „vyštval“ profesory a studenty cizích národností, díky čemuž se Karlova univerzita stala na dlouhý čas provinční školou.
12. únor 1784 – Už 235 let je Malá Strana součástí Prahy
Díky svému položení hned v podhradí Pražského hradu, navíc u Vltavy, byla Malá Strana důležitou částí zdejšího osídlení. Prameny i nálezy napovídají, že již v 9. století byla osídlena. Z hlediska Prahy se však dlouho jednalo o „sousedskou“ ves, od roku 1257 město. Až teprve 12. února 1784 byla Malá Strana připojena k tehdy nově ustanovenému Královskému hlavnímu městu, které zahrnovalo Hradčany, Staré Město a Nové Město pražské, a právě Malou Stranu.
9. květen 1974 – 45 let, co pod Prahou poprvé projelo metro
Mnozí si možná ještě pamatují Prahu, kdy skrze její podzemí nejezdily podzemní soupravy metra. Však ode dne, kdy se tak oficiálně stalo poprvé, uplyne v roce 2019 teprve 45 let. První úsek pražského metra byl na lince C zbudován mezi Florencí a Kačerovem, souběžně s výstavbou Nuselského mostu. Ten byl silničnímu provozu otevřen dokonce rok předtím. Dnes si přitom cestování po Praze bez využití metra takřka nelze představit.
Výstavba Nuselského mostu v Praze během 60. let minulého století. Právě tudy byla vedena i první trasa pražského metra.
Autor: ČTK/Karas Jiří
1. červenec 1974 – Poslední velké rozšíření Prahy. Před 45 lety se připojily Stodůlky, Zličín, Běchovice nebo Vinoř
Běchovice, Šeberov, Stodůlky, Uhříněves, Zbraslav – ač každá z těchto městských částí leží na opačném konci Prahy, přesto mají jedno společné. Prvním „prázdninovým“ dnem roku 1974 se spolu s dalšími územími připojily k hlavnímu městu. Právě toho data se Praha rozrostla převážně do té podoby, v jaké ji známe nyní. Tehdy se připojilo celkem 30 obcí, které dnes tvoří hranice hlavního města – včetně například Zličína, Újezdu nad Lesy, Vinoře, Klánovic, Písnice nebo Řeporyjí, a mnoha dalších obcí.
30. červenec 1419 – Počátek husitských válek: 600 let od 1. pražské defenestrace
Jinde na světě termín defenestrace není tolik charakteristický, jako pro Prahu. Odehrály se v ní totiž hned tři defenestrace, při kterých byli z oken vyhozeni radní či konšelé Prahy, i dokonce místodržící Čech. K té úplně první došlo před 600 lety z důvodu náboženských nepokojů. Ten den vtrhl rozvášněný dav vedený Janem Želivským na novoměstskou radnici, kde z jejích oken svrhl novoměstské konšely. Tento akt jen přilil olej do ohně ve sváru mezi husity a katolíky a obecně se má zato, že stál na počátku husitských válek. Tehdejšímu králi Václavu IV. zpráva o tomto skutku v rozčilení způsobila pravděpodobně mrtvici, na jejíž následky 16. srpna 1419 skonal.
28. září 1929 – Otevřena katedrála sv. Víta tak, jak ji známe dnes
Jedná se o nepřehlédnutelnou dominantu hlavního města. Díky své architektonické zdobnosti je jednou z nejhezčích katedrál na celém světě. A přesto, oproti mnoha jiným, je vlastně poměrně mladá. Svatovítská katedrála byla totiž po mnoha staletích kompletně dostavěna až v roce 1929, tedy před 90 lety. Samo datum 28. září nebylo vybráno náhodou. Mělo tomu totiž být na tisícileté výročí smrti sv. Václava, který podle dřívějších historických odhadů zemřel v roce 929. Dnes se má však za to, že se tak stalo až o šest let později – v roce 935.
8. listopad 1884 – Kdysi víska, později industriální čtvrť s přístavem: Holešovice se před 135 lety připojily k Praze
Historicky první obcí, která se připojila k Praze, aniž by měla status města, byly v roce 1884 Holešovice. Ty byly dlouhou dobu spíše zemědělskou vsí o pár staveních, přičemž tento svůj status si držely dlouho do 19. století. Ještě do jeho poloviny by nic nenasvědčovalo tomu, že se tamní oblast jednoho dne stane stěžejní industriální částí hlavního města. Druhá polovina 19. století však přinesla divy. Zhušťující zástavba byla přičleněna k Praze, a rázem začaly vznikat: holešovický přístav, ústřední jatka (nynější holešovická tržnice), první tramvajová dráha či holešovická elektrárna.
11. listopad 1994 – Už 25 let zajíždíme metrem až na Zličín
Kdo by to byl řekl, že ještě před 25 lety nezajíždělo metro do Zličína, ale pouze do Nových Butovic. 11 listopadu 1994 bylo přitom otevřeno celkem pět nových stanic – Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín, ke kterému bylo přibudováno i depo. Na jejich designu je to přitom více než znát. Oproti starším stanicím se tato pětice v mnohém vymyká modernějším provedením. Kromě Stodůlek jsou totiž všechny stanice alespoň zčásti prosklené. Trasa mezi Hůrkou a Lužinami je také vedena nadzemním tubusem, což bylo do té doby doménou linky C, která byla mezi stanicemi I. P. Pavlova a Vyšehradem vedena Nuselským mostem. Nadzemně byl poté veden úsek ještě mezi Rajskou zahradou a Černým mostem.
17. listopad 1989 – 30 let od Sametové revoluce
Ačkoliv protesty proti komunistickému režimu byly od počátku roku 1989 silné napříč československým územím, skutečným hybatelem dějin se stal až studentský pochod z Albertova na Národní třídu. Brutalita, se kterou tehdejší ozbrojené složky zakročily proti studentům, nezůstala nepovšimnuta, a v celé zemi se proti vládnoucí KSČ vzedmula vlna odporu, v rámci které se Československo stalo po 41 letech nezávislým demokratickým státem.
21. listopad 1344 – Ode dne, kdy se začala stavět svatovítská katedrála, uběhne 675 let
A ještě jednou svatovítská katedrála. Její stavbu inicioval v roce 1344 Jan Lucemburský se synem Karlem z prostého důvodu – toho roku se jim podařilo uskutečnit povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Tento církevní úřad se tak stal nejvýznamnějším v zemi, a z toho důvodu bylo zapotřebí, aby pražský arcibiskup měl kde reprezentativně „sídlit“. Na Pražském hradě tou dobou stála bazilika, která už takovým účelům nevyhovovala. Proto nechal 21. listopadu 1344 položit tehdejší král Jan Lucemburský základní kámen chrámu sv. Víta. Jeho kompletní dostavba však trvala staletí.
11. prosinec 1904 – Zbudování Vyšehradského tunelu
Co se délky týče, nijak dnes Vyšehradský tunel neohromí. Přesto se na svou dobu jednalo o jednu z důležitých dopravních spojnic, která spojovala Nové Město s Podolím a dalšími částmi Prahy. Jedná se totiž o jedno z míst, které bylo hojně využíváno ještě ve středověku, protože právě podél Vyšehradské skály se nacházel jeden z prvních pražských brodů vůbec. Ražba tunelu dopravní situaci velmi napomohla. Nejprve tunel sloužil pouze silniční dopravě, od roku 1911 jím projíždí také tramvaje. Tunel je architektonicky koncipován tak, aby doplňoval vyšehradské scenerie.
