Konec nekonečného čekání na odborná vyšetření? Tohle by se letos mělo změnit pro pacienty
Dlouhé čekací doby u odborných lékařů, dojíždění za specialisty do větších měst i shánění receptů - tomu všemu by mělo v následujících letech postupně odzvonit. V platnost totiž letos vchází reforma primární péče, která mimo jiné rozšíří pravomoci praktiků. Jak by to mělo v praxi vypadat? Co se pro pacienty změní? I to vysvětlil pro Blesk Zprávy spoluautor reformy praktik Ivo Procházka (53).
Ivo Procházka pracuje jako praktický lékař v městečku Jedovnice na Blanensku. Často ho prý trápilo, že nemůže svým pacientům předepsat některé léky a musí je posílat do vzdálených měst na speciální vyšetření.
I proto se stal za Sdružení praktických lékařů spoluautorem reformy primární péče, která by měla vejít letos v platnost. Větší část je zatím v legislativním procesu, některé změny by se měly nicméně projevit už během ledna.
„Základní záměr je soustředěn na zlepšení dostupnosti péče, omezení zbytečných cest a snahu vést preskripci co nejblíže pacientovi tak, aby pacient nemusel pro některé vázané preparáty jezdit do center,“ přiblížil reformu Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
„Měla by postupně skončit doba, kdy praktik nebude moci pacientovi předepsat léky na jeho dnes již běžně léčená onemocnění, kdy bude muset několikrát do roka navštěvovat odborníka kvůli předpisu léku či rutinnímu vyšetření,“ dodává k tomu Ivo Procházka.
Léky na cukrovku nebo vysoký cholesterol
Praktičtí lékaři by měli nově předepisovat 65 léků. U některých už ke zrušení preskripčního omezení došlo (např. u léků používaných při inkontinenci). „U některých zatím čekáme na dořešení potřebných administrativních kroků. Ty budou pro praktiky uvolňovány postupně,“ řekl Blesk Zprávám Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství.
Lékaři budou moci postupně předepisovat léky na snížení hladiny cholesterolu, některé protizánětlivé léky, medikamenty na Alzheimerovu demenci, zvětšenou prostatu, poruchy prokrvení dolních končetin, neuropatickou bolest (bolesti dolních končetin např. u diabetiků, úporné - jinak neléčitelné bolesti - po pásových oparech či úrazech) a některé novější léky na diabetes mellitus.
Během roku 2019 tedy odborníci očekávají uvolnění moderních antidiabetik a další skupiny léků budou k dispozici v roce 2020.
Tyto změny by měly uvolnit ruce i specializovaným ambulancím a umožní jim věnovat se vážnějším stavům a podle Iva snad i zkrátit objednací doby.
Nové přístroje i výkony
Praktičtí lékaři by měli do ordinací také získat nové přístroje, např. ultrazvuk, vyšetření plicních funkcí. S tím souvisí samozřejmě možnost provádění souvisejících výkonů.
„Širší rozpětí kompetencí výrazně pomůže v případech, že se jedná o odlehlé oblasti, kde je dostupnost specializované péče omezena,“ dodal Brodský z ministerstva. S tím souhlasí i praktický lékař, už prý nebude muset posílat své pacienty na specializovaná pracoviště do stovky kilometrů vzdálených nemocnic.
Péče o onkologické pacienty
Významnou změnou bude pro praktické lékaře možnost pečovat o pacienty, kteří prodělali onkologickou léčbu.
„Při stávající situaci, kdy dochází k nárůstu onkologických onemocnění a zlepšování terapeutických možností, je zřejmé, že není zcela racionální provádět následné kontroly u vyléčených pacientů v centrech, kde probíhá onkologická léčba. Důvodem je značná vzdálenost, kdy pacient musí zbytečně do tohoto centra dojíždět,“ uvedl Brodský.
Na základě dohody s praktickými lékaři a onkologickou společností byly tedy vytipovány procedury, které může provádět i praktický lékař. Samozřejmě jen pokud bude pacient souhlasit.
„Určitě není třeba se změny jakkoli obávat. Naopak. Celá tato problematika byla řadu let podrobně studována. Pro pacienta bude jistě představovat menší zátěž,“ říká Procházka, i když si prý uvědomuje, že pro něj, jako pro praktického lékaře, to bude naopak znamenat vyšší zátěž. „Ale smysluplnou a ohodnocenou. Ale nečekáme žádná vysoká čísla. Realný odhad je převzetí 10 onkologických pacientů v následné péči na jednu průměrně velkou ambulanci praktického lékaře pro dospělé,“ dodává Procházka.
Změna pohotovostních služeb do roku 2020
Součástí reformy jsou i změny organizace lékařské pohotovostní služby. „Ta by měla být součástí sítě příjmů nemocnic a vybavena věcně i personálně na úrovni 21. století,“ vysvětluje Ivo Procházka. Podle ministerstva nebude možné některé reformy zavést hned, třeba změny na pohotovostech by měly nastat v roce 2020.
Praktik: Změny přichází pozdě
Podle Iva Procházky je největší chybou reformy, že přichází pozdě, ale není to prý vinou lékařů ani stávajícího ministra. „Společně se Slovenskem jsme jediné země, kde v systému primární péče tento nesmyslný relikt, jako je nemožnost předepisování léků, stále přežíval,“ upozornil doktor. Zároveň zdůraznil, že zatímco u nás s některými obtížemi musí pacient ke specialistům, jinde v Evropě už je řeší praktici.
„Lékaře máme vzdělané dostatečně, ale systém je pokřivený a pokřiveně funguje desítky let. A dosáhl své hranice. Praktiků je málo a zbylí jsou v průměru staří. Lidé v mnoha částech republiky, hlavně na venkově, nemají svého praktika nebo ho mají neúměrně daleko. Reforma musí primární péči zefektivnit a zatraktivnit,“ řekl Ivo Blesk Zprávám.
Zároveň si je vědom, že změny nenastanou hned, ale reformu považuje za velký krok kupředu.
„Po lékařích, kteří budou přizpůsobení se novému modelu odkládat nebo o něj nebudou mít zájem v úvodní etapě, nebude hrozit žádná restrikce v podobě povinnosti jeho neprodleného přijetí, ale bude mu dán prostor, aby se mohl v určitém čase těmto novým trendům přizpůsobit,“ uzavírá ministerstvo zdravotnictví.
Domnivam se, ze toto je vec statniho aparatu a statni zdravotni spravy.S tema LDN moznba na tom neco je. Je tam malo sestar, malo lekaru..V pohranicnich okresech jdou delat do Rakouska nebo Nemecka za trinasobny plat..