7°C
„Gauneřina, výsměch!“ Židé v Praze zuří kvůli zdanění církevních restitucí
Zdanění církevních restitucí pořádně naštvalo členy židovské komunity. Majitel pražské košer restaurace to považuje za gauneřinu a výsměch obětem holocaustu. Tajemník Federace židovských obcí dokonce uvažuje, že by se pokusila otevřít vlastní kauzu církevních restitucí. „I s majetkem, který státu připadl od jednotlivců, se pohybujeme v podobných částkách jako katolická církev,“ upozorňuje Tomáš Kraus. Proti zdanění restitucí se na schůzce s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) přitom vyjádřil i jeho izraelský protějšek Arje Deri.
Ročně má Federace židovských obcí v ČR spočítány náhrady ve výši devíti milionů korun. Pokud projde zdanění církevních restitucí, jak jej navrhují vládní strany spolu s komunisty, přijde tak během 25 let o značnou část z přiznaných církevních náhrad. Konkrétně o částku 42,5 milionu korun.
„Je to opravdu gauneřina, když si uvědomíte, že přišli nacisti, všechno sebrali a zdecimovali. Pak přišli bolševici, těch pár chudáků, co přežilo, obrali znovu, a teď stát v reálu vrátil zlomek toho, co bylo ukradeno,“ stěžuje si člen obce a majitel košer restaurace King Solomon Aaron Günsberger.
Pro Federaci židovských obcí se jedná o nezanedbatelnou částku. „Je to loupež za bílého dne. Pro židovskou komunitu by to bylo naprosto likvidační a je to čistokrevné pokračování toho, co udělali nacisté a bolševici. My jsme v úplně jiné situaci než katolická církev,“ rozčiluje se Günsberger. Návrh na zdanění restitucí pokládá za výsměch obětem holocaustu.
Za pravdu Günsbergerovi dává i tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. „My jsme příjemci pouze finanční části restitucí. Fyzicky jsme domy bohužel zpátky nedostali, protože rozhodné období začíná až únorem 48 a u nás to začalo už Mnichovem,“ vysvětluje. I když po válce byla snaha část konfiskovaného majetku vrátit, nestihlo se to. Restituce tehdy měly tříletou lhůtu, a tak, než se projednaly, přišel komunistický převrat.
Podle Krause před schválením církevních restitucí probíhalo už od začátku 90. let dlouhé a komplikované jednání o narovnání vztahu státu a církví. „Z naší strany šlo o obrovské ústupky, které jsme udělali v zájmu toho, aby vůbec něco prošlo. Ale řekli jsme, že za cenu toho, že to je finále a nebudeme to už nikdy otevírat. Ve chvíli, kdy je to znovu otevírané, tak se necítíme vázáni touto gentlemanskou dohodou,“ upozorňuje.
Federace židovských obcí by tak mohla znovu otevřít vlastní otázku restitucí. V případě, že by do požadovaných náhrad zahrnula i odúmrtí jednotlivců, která připadla státu, by se jednalo o částku, která by se směle mohla rovnat tomu, co dostala katolická církev, tedy částku a majetek blížící se sto miliardám korun.
„Český stát je v situaci, kdy nebyl pachatelem, ale byl tím, kdo na tom vydělal,“ říká Tomáš Kraus s tím, že by Federace židovských obcí mohla otevřít nároky, se kterými nikdy nepřišla.
„Sami Němci, když začala v roce 1939 okupace, spočítali židovský majetek u nás na několik miliard tehdejších korun. Kdybychom si do toho dali koeficient během těch 75 let, tak jsme na tom opravdu podobně jako katolická církev,“ odhaduje.
„Je to nereálné, ale bylo by to spravedlivé. Je třeba si uvědomit, že dnes už tu nejsou téměř žádní přeživší a i jejich děti jsou už ve věku přes 70 let,“ říká majitel košer restaurace Günsberger.
„Vlastnili jsme dům na náměstí, rybník, pole a několik dalších nemovitostí, ale za svou rodinu můžu říct, že jsme nedostali vůbec nic,“ sdílí svou zkušenost Günsberger a podle jeho vědomostí je to podobné i u většiny lidí, kteří holocaust přežili. „Většina lidí byla vůbec ráda, že žije, a měla po válce jiné starosti než se domáhat svého majetku,“ dodává.
Hamáček: Izraelský ministr zmínil židovské obavy
O zdanění církevních restitucí se zajímal i izraelský ministr vnitra Aryeh Machluf Deri, když se setkal se svým protějškem Janem Hamáčkem (ČSSD). „Pan ministr se zmínil pouze na závěr, že Pražská židovská obec vyjádřila obavu z dopadu návrhu zákona o zdanění církevních restitucí. Já to nijak nekomentoval, jen jsem řekl, že návrh zákona je v legislativním procesu,“ potvrzuje Hamáček.
ČSSD podle Hamáčka stále zdanění církevních restitucí zastává. „Ten způsob, jakým byl zákon o církevních restitucích přijat, pokládáme za nesprávný. Zejména nám tam vadí způsob, jakým byl ten majetek oceněn. Musí přijít analýza, zda ta cena byla adekvátní, nebo nikoliv.“ K případnému separátnímu otevření jednání o restitucích s Federací židovských obcí se předseda ČSSD vyjadřovat nechce dříve, než zákon projde celým legislativním procesem.
Kováčik: K židovským obcím mám pozitivní vztah
Nejsilněji zákon o zdanění církevních restitucí prosazuje KSČM. „Ten zákon není o tom, že by byl zaměřen proti židovským obcím, naopak, já osobně mám k nim mnohem více pozitivní vztah,“ ujišťuje poslanec Pavel Kováčik (KSČM).
Případnému separátnímu jednání o restitucích pro Federaci židovských obcí je prý otevřený. „Pokud bude politická, nebo i věcná dohoda jiná, tak se o tom můžeme bavit. Ale já osobně si nemyslím, že tím, že chceme zdanit příjem, tak by to mělo zvlášť poškozovat Židovskou obec nebo kohokoliv jiného,“ stojí si za svým předseda komunistického poslaneckého klubu.
Témata:
Související
