Organizované osídlování mělo urychlit již probíhající divoký zábor opuštěných sudetských území, který nastartoval 17. července 1945 prezidentský dekret. Původní myšlenka však vznikla už za 2. světové války a byla založena na principu kolektivní viny.

Nahradit téměř tři miliony Němců byl složitý úkol. Do opuštěných domů v Sudetech přicházeli kromě řádných hospodářů i různí zlodějíčci a ozbrojené tlupy. Z toho byl tehdejší prezident Edvard Beneš rozmrzelý. „Už osídlování bylo a ještě bude obtížným oříškem. K tomu nemálo působilo i to, že jsme nebyli dosti pozorní při výběru nových spoluobyvatelů; vloudily se nám mezi ně také někde živly s úmysly nekalými,“ prohlásil.

Kdo směl žádat o majetek?

Podle Benešových dekretů se mohl o majetek po Němcích ucházet každý Čech, Slovák či příslušník jiného slovanského národa, který byl státně a národně spolehlivý a pocházel z jedné z těchto skupin:

  • Deputátník (zaměstnanec, který vydělával v naturáliích) a zemědělský dělník.
  • Zemědělec s dosavadní výměrou zemědělské půdy do 13 hektarů, pokud půdu odevzdal Národnímu pozemkovému fondu.
  • Členové rodiny zemědělce, pokud jsou výkonnými zemědělci a dosáhli věku 18 let.
  • Výrobní zemědělské družstvo, utvořené z oprávněných žadatelů.
  • Obce, okresy a stát pro veřejné účely.
  • Veřejní a soukromí zaměstnanci, maloživnostníci a sociálně slabí příslušníci svobodných povolání pro stavbu domu anebo na zahradu do výměry 0,5 hektaru.

Přistěhovali se i cizinci
Národnost Počet
Rumunští Slováci 50 000
Volyňští Češi 26 908
SSSR (Bez Volyně) 4 296
Polsko 7 463
Francie 5 289
Bulharsko 5 208
Maďarsko 4 076
Jugoslávie 3 870
Německo a Rakousko 40 000
Sloužící ve wehrmachtu 6 801
Z koncentračních táborů 7 714
Ostatní 3 375
Celkem 165 000

Hlavně se toho nebát!

Posted by Pro muže on 15. říjen 2015