10°C
„Leopold žil zpočátku s matkou, jenže časem našel zázemí na židovském výboru. Proč? To se asi nedozvíme. Jeho matka byla chudá a vzhledem k Leopoldovým potřebám to zřejmě už nezvládala. Můj dědeček Siegfried Heller, který byl za tamní židovskou komunitu zodpovědný, se stal jeho zákonným zástupcem,“ poodhaluje nové skutečnosti Charles Heller.
Celý příběh začal ve středu 29. března 1899 nedaleko Polné na Vysočině vraždou devatenáctileté Anežky Hrůzové z Malé Věžničky. Mladá žena tudy chodila do učení ke švadleně. Rodina Anežky ji z neznámých důvodů začala postrádat až o tři dny později.
Hrůzovou našli ležet bez známek života nedaleko lesní cesty pod smrkovými větvemi. Byla svlečená s košilí obtočenou kolem hlavy a s hlubokou ránou na krku. Na místo se s četníky nahrnulo velké množství zvědavců, kteří tak dokonale zničili téměř všechny potřebné stopy. Anežka údajně zemřela při rituální židovské vraždě a její krev jako krev panny měla posloužit Židům k zadělání macesu, nekvašeného chleba. Antisemitský motiv mnozí ochotně přijali.
„Smyslem aféry bylo, že už před vraždou se většina lidí rozhodla za všechno špatné vinit Židy. A když byla Anežka zavražděna, vymysleli si příběh o Hilsnerovi. Byli spokojeni, že našli Žida, který špatně komunikoval a neuměl se dostatečně bránit,“ domnívá se Charles Heller.
Leopold Hilsner pracoval příležitostně, spíše se potuloval po okolí a žebral. Obviněn byl ale bez důkazů, jen mu přitížilo, že se ze strachu obhajoval vymyšlenými alibi.
„Nejsme si jisti, co s ním bylo špatně, ale zřejmě byl nějak mentálně postižený, a tak neuměl s lidmi mluvit. Nebyl schopen vydržet v práci, proto je popisován jako nezaměstnaný nebo žebrák. Masaryk věděl, že je nevinný, ale neměl ho rád a popsal ho jako flákače. Leopold byl člověk s chabou sociální inteligencí a jeho přítomnost nebyla ženám příjemná. Ale někdy mu to myslelo. Třeba když ho zatkli, poznamenal: Tak, a teď mají svého obětního beránka! Také řekl, že to byl on, kdo učinil Masaryka prezidentem. A byla to asi částečně pravda, protože po této aféře byl Masaryk nucen Prahu opustit a až poté začal budovat svoji opravdovou kariéru jako státník. Znám lidi, kteří mají nediagnostikované neurologické postižení, zdají se být blázniví, ale na druhou stranu jsou inteligentní. Takový mohl být i Leopold,“ říká Charles.
Hilsner dostal trest smrti. „Můj otec Otto Heller mi prozradil, že když byl Leopold vyzván, aby šel na policii vypovídat, řekl mu můj dědeček Siegfried, ať klidně jde, že to bude v pořádku, protože je nevinný. Chtěl se řídit Masarykovými slovy – nebát se, nelhat a nekrást. Bylo to však marné. Leopold ale vrahem určitě nebyl,“ tvrdí Charles Heller.
Masaryk mu zachránil krk
Hilsnera zachránil před trestem smrti Masaryk, který se za odsouzeného postavil a motiv rituální vraždy odsoudil jako pověru. Odvolací soud ve Vídni rozsudek poté zrušil. Během nového projednávání v Písku se ovšem rozhodovalo nejen o smrti Anežky, ale Leopold měl být také viníkem neobjasněné vraždy Marie Klímové, ke které došlo na téměř stejném místě, jen o rok dříve. Hilsner byl znovu odsouzen bez přímých důkazů.
Odseděl si 18 let!
Na oprátce ale nakonec opět neskončil, protože se mu v roce 1901 rozhodl císař František Josef I. trest snížit, a namísto popravy dostal Leopold »pouze« doživotí. V Praze na Pankráci strávil téměř 18 let, než ho na základě milosti s podlomeným zdravím v březnu 1918 omilostnil císař Karel I. Hilsner žil potom pod změněným jménem Heller ve Velkém Meziříčí, v Praze a ve Vídni.
Rozpory ve vyšetřování
Pro Hilsnerovu nevinu hraje i fakt, že Anežka nezemřela údajně na místě, kde byla nalezena. Její šaty byly prý jen trochu navlhlé, přestože noc po vraždě pršelo. A taky, proč Anežku začala rodina hledat až po několika dnech? Před odchodem z domu se měla pohádat s matkou i bratrem. Podezření ale padlo i na neznámého tuláka, který se v té době producíroval v okolí. A ještě ke všemu se v roce 1922 našla nedaleko Polné mrtvá Marie Pytlíková. Usmrcena byla podobně jako obě dívky a její vražda zůstala rovněž neobjasněna.
