Jedna z nejlepších špionek ve službách OSS neboli Úřadu pro strategické služby (pozn. red. – jedná se o předchůdce Ústřední zpravodajské služby CIA), od jehož založení uplynulo 75 let, se narodila 22. dubna 1914 v Brně. Zde také vystudovala práva na Masarykově univerzitě. Kromě právnického vzdělání oplývala také odvahou a navíc hovořila plynně pěti jazyky, kromě češtiny a slovenštiny též anglicky, francouzsky a německy. Není tedy divu, že dostala šanci v cizině.

Vše začalo, když coby právnička působila ve zlínské firmě Baťa, kde se seznámila s Američanem Charlesem Lauwersem. Vzali se narychlo den po okupaci Československa nacisty v březnu 1939 a odcestovali z republiky. Božena Lauwersová se stala americkou občankou 1. června 1943. Ten samý den se dobrovolně přihlásila do armády a stala se tak první Češkou sloužící v americké armádě. Kvůli zjednodušení se přejmenovala na Barbaru. „Abych řekla pravdu, doufala jsem, že služba v armádě bude velké dobrodružství, které jsem nechtěla zmeškat,“ uvedla pro web CIA.

Během operace Sauerkraut (v překladu Kysané zelí) v roce 1944 Barbara v zajateckém táboře u Neapole vybírala německé zajatce schopné spolupracovat a infiltrovat se mezi nacisty a vojáky. Těm pak vybírala nové identity a pomáhala jim se naučit nové životní příběhy. Prokázala tak své schopnosti vynikající agentky. Z její hlavy vzešel i nápad na další psychologický atak na říšskou morálku. Rovněž iniciovala založení mýtické Ligy osamělých válečných žen (League of Lonely War Women). Tato kampaň měla přesvědčit Němce, že každý voják může získat milenku, když si připne na klopu papírové srdce, které distribuovalo OSS. Urážka manželek a dívek nevěrných vojáků neminula cíl.

Zřejmě její nejúspěšnější mise je spojena s letáky, které Barbara vymyslela, když se dozvěděla, že na frontě za Němce bojují i vojáci původem z Československa. Letáky, které nabádaly krajany k dezerci, spojenecké bombardéry rozházely nad italskými bojišti. Jejich znění v češtině a slovenštině odvysílala také BBC. Přes 600 vojáků pak přešlo frontu a vzdalo se, mnoho z nich s letákem mladé Češky v kapse.

Lauwersová za své činy dostala jedno z nejvyšších amerických vojenských vyznamenání, Bronzovou hvězdu. 6. dubna 1945 ji převzala v Římě. „Řekli mi, abych si to připnula na uniformu a předtím se trochu nalíčila,“ odtajnila po letech detaily z ceremoniálu. „Když na to nyní myslím, stále mi běhá mráz po zádech“.

Její manželství s Charlesem nakonec nevydrželo, protože je odcizila. Barbara se tedy vrátila do vlasti, ale čekalo ji zklamání. „Avšak zaměstnání jsem v Brně sháněla marně. I u těch největších soukromých podniků mi dávali najevo, že jsem sloužila ve »špatné armádě«. O Vánocích 1947 se u nás zastavil lidovecký poslanec Ivo Ducháček a divil se, co tu ještě dělám. Tady se brzy změní poměry a po tobě půjdou komunisté okamžitě, varoval. Podruhé jsem tedy musela utíkat. Na Nový rok 1948 jsem odletěla do Washingtonu,“ svěřila se česká rodačka pro MF Dnes. Podruhé se vdala za Američana polského původu Josepha Junosze Podoského.

VIDEO: Zkáza poválečného Berlína v barvě

Video
délka: 07:04
720p 480p 360p 240p

Video ukazuje zkázu poválečného Berlína v barvě Facebook.com/War History Online

Někdejší špionka zemřela 16. srpna 2009 ve věku 95 let. Se všemi poctami byla pohřbena mezi hrdiny na Arlingtonském národním hřbitově, kde jsou pochováni vojáci od občanské války a také někteří prezidenti.

 

Fotogalerie
30 fotografií