Co se vlastně tehdy stalo? Představitelé čtyř evropských mocností: Itálie – B. Mussolini, Francie – E. Daladier, Anglie – N. Chamberlain a Německa – A. Hitler, rozhodli v Mnichově o tom, že Československo musí do 10. října postoupit Německu značnou část pohraničí se všemi obrannými pevnostmi. Tedy asi 30 % území Čech a Moravy.

Zástupci československého státu na konferenci nebyli pozváni, a když se smlouva dostala k československému prezidentovi Edvardu Benešovi, bylo mu řečeno, že nikdo nečeká na vyjádření, jestli s ní souhlasí, či ne. Beneš s ní nedobrovolně souhlasil, protože jinak by hrozilo, že německá armáda zaútočí na Československo a mohlo dojít ke značným obětem na životech a bombardování země.

Pohlaváři Francie a Británie šli nacistickému vůdci na ruku, protože si naivně mysleli, že když nechají Hitlerovi Československo, vlk – Hitler se nažere a koza – Evropa zůstane celá. Doufali, že podpisem zajistí mír. Československo tak stálo před klíčovým rozhodnutím – bojovat, nebo se vzdát.

To dodnes budí vzrušené diskuze a i k tomu se v nové knize Blesku vyjadřují historici, vojenští specialisté i pamětníci, které jsme vyzpovídali. V knize, kterou si už zítra můžete koupit na stáncích nebo už nyní objednat pomocí SMS, se mimo jiné také dozvíte, jak osudový den probíhal, přečtete si reportáž z místa, kde se rozhodovalo o nás bez nás, a nechybí ani vysvětlení, co Mnichovu předcházelo.

Už v pondělí v prodeji nová kniha Blesku!

VIDEO: Zatímco pro české vlastence byl prezident Edvard Beneš symbolem demokracie, někteří obyvatelé Kyjova žádali, aby hlavní náměstí města neslo jméno Adolfa Hitlera. 

Video
délka: 00:44
360p 240p

Zatímco pro české vlastence byl prezident Edvard Beneš symbolem demokracie, někteří obyvatelé Kyjova žádali, aby hlavní náměstí města neslo jméno Adolfa Hitlera. Z období 2. světové války je v Military muzeu ve Vlkoši hodně dochovaných předmětů. Hynek Zdeněk

Fotogalerie
8 fotografií

 Více o Mnichovské dohodě čtěte ZDE