Dychtivé kukátko
Je velmi pravděpodobné, že Karel Čapek viděl ve svém životě pouze jedinou ženu nahou, a to svou manželku Olgu. Podle některých zdrojů prý dokonce zemřel jako panic.
Začínající herečku oslovil ve svých třiceti letech (v roce 1920), když do té doby bojoval spíše s nemocí páteře, než o přízeň krásných žen. Sličná Olga, které tehdy bylo sladkých 17, hrála ve Švandově divadle na Smíchově. Čapek se tehdy teprve jako spisovatel začínal prosazovat. Krakatit, Bílá nemoc, nebo Vlka s mloky, nic z toho ještě neexistovalo. Na kudrnatou a čipernou Olgu se chodil tajně dívat kukátkem, odvahu sebral až na několikátý pokus.
Ptačí výzva
Na Olgu si na počkal po představení a podle vyprávění pamětníků a samotné Olgy se odehrálo zřejmě toto:
Čapek se k Olze přitočil v divadelní kavárně a složil jí koktavou poklonu za výkon. Herečka ho samozřejmě neznala, teprve před pár měsíci se přistěhovala do Prahy ze Slaného a protloukala se po penziónech.
Olga jejich první setkání popisuje takto: „S plachostí studenta na mě počkal po představení. Chtěl, abych mu přečetla Mimi v Loupežníku, protože prý mám hlas jako pták.“
Čapek na to šel tedy od lesa. Neloudil o schůzku, ale rovnou nabídl té krasavici, která se v té velké Praze sítí určitě tak opuštěná, roli ve hře, kterou ovšem ještě neměl dopsanou. Olga jeho nabídku přijala a role to pro ni byla doslova jako stvořená. Čapek se hrou Loupežník poprvé prosadil jako autor, Olga jako herečka. O rok později pomohl své vyvolené k angažmá do Vinohradského divadla, kde zčerstva získal místo dramaturga a režiséra.
Válka žen
V té době to měl ale spisovatel rozehrané na dvou frontách. Kromě Olgy se totiž dvořil ještě studentce Věře Hrůzové, ale ta když se dozvěděla o Olze, dala mu košem.
Matka Karla Čapka ale jejich vztahu nepřála a dokonce ho Karlovi přímo zakazovala: „Vem si koho chceš, ale jak mi přivedeš domů cikánku nebo herečku, je mezi námi konec.“
Spisovatel se tak ocitl mezi dvěma kameny. Na jedné straně žena, ztělesnění jeho sexuálních tužeb, na druhé straně jeho matka, která své představy prosazovala se stejnou vehemencí, s jako sbírala v podkrkonoší pohádky o vodnících.
Ty dvě ženy se prostě nesnesly. Olga vedla poměrně veselý život a byla kovaná intelektuálka. Když si vzala slovo, málokdo jí dokázal zastavit. Čapkova matka Božena na tom byla podobně, a tak se jí snažila Karlovi rozmlouvat, jak se dalo.
Láska ve třech
Když pak Karel doma oznámil, že chce jet s Olgou na první dovolenou, byl hned oheň na střeše. Matka mu udělala scénu a vychytrale se ho pokoušela přesvědčit, že sex neprospívá jeho chatrnému zdraví.
Do Krkonoš tak pustila Karla jen pod podmínkou, že s nimi pojede ještě jeho starší sestra Helena, která bude bydlet s Olgou na pokoji a bude dávat pozor, aby dovolená proběhla ve vší počestnosti.
Zřejmě ale v romantických horách nebyla tak ostražitá, jak si její matka představovala. Olga prý totiž záhy zjistila, že je těhotná. Když pak přemítala, jak s touto skutečností naložit, rozhodla se, že si nechá dítě vzít.
Zpráva o Olžině těhotenství přišla pro Čapka jako blesk z čistého nebe a převrátila mu život naruby. Mohlo to být proto, že si byl jistý, že dítě nemůže být jeho?
Sebevražda Olgy
Každopádně Čapek Olze potrat rozmlouval seč mohl, ale neposlechla ho. Myslela si, že si jí stejně nikdy nevezme. Nevěřila, že se Karlovi podaří přeskočit stín jeho matky, která mu pořád vnucovala, že je velmi nemocný, hrozí mu ochrnutí a svatba by za těchto okolností znamenala velkou nezodpovědnost.
Když se Čapek dozvěděl, že dítě nebude, rozhodl se, že se přestane s Olgou stýkat. Ta to nesla velmi těžce a pokusila se o sebevraždu (což byla tehdy velmi módní záležitost). Zachránila ji na poslední chvíli její sestra.
Čapek to ovšem dlouho nevydržel a brzy se k Olze vrátil s nabídkou, kterou nešlo odmítnout: „Budeme spolu, ale ty si můžeš mít milenců, kolik chceš.“ Olga ho vzala za slovo a když v roce 1924 zemřela Čapkova matka, nic už nestálo jejich vztahu v cestě.
Olga tak sice byla Čapkovi velkou oporou, ale milenci se v její posteli střídali jako na běžícím pásu. Mezi nimi bylo jedno velmi slavné jméno: Jan Masaryk, syn tatíčka prezidenta. Byl to první Olžin milenec, který Čapkovi vadil.
Slavný milenec
Když pak Čapek pracoval na rozhovorech s TGM a byl v Lánech pečený vařený, Jan Masaryk se vždycky někam zdekoval. Olga ale přes Čapkovo naléhání udržovala milostný poměr s mladým Masarykem dál a dokonce i po svatbě.
Karel a Olga se vzali v roce 1935, tedy dlouhých 15 let po seznámení, a dva roky poté, co se v tehdejším bulvárním tisku objevily zprávy o románky Olgy a mladého Masaryka.
Ke svatbě dal impuls Čapek, který v sobě konečně zlomil matčinu chiméru o své údajné strašlivé nemoci, která mu brání s oženit. Jen několik dní předtím se totiž dozvěděl, že je zcela zdravý.
I po 15 letech se ale bál, že ho Olga odmítne. Nabídku ke svatbě jí přednesl v angličtině, protože to mu prý nepřišlo tak osobní. „Will you marry me?“ zeptal se jednoho rána v Alpách rozcuchané a překvapené Olgy ve dveřích její ložnice. Ano, i po 15 letech spali odděleně.
Karel Čapek zemřel tři roky po svatbě v roce 1938. Jeho smrt ale neměla nic společného s nemocí páteře, která byla jeho celoživotním prokletím. Diagnóza zněla: zápal plic. Když umíral ve vile, kterou dostali darem ke svatbě, Olga ho držela za ruku.
Přidat názor
zhlédlo 
