V tomhle je vlastně nejvtipnější symbolika Brownových knih, jejichž děj je přísně sevřený právě do 24 hodin. Jeho romány jsou tak čtivé, že je i průměrný čtenář je přečten právě za oněch 24 hodin.

Během onoho jediného dne jsem přejížděl stanice metra, na kterých jsem měl vystupovat, vracel jsem se a přejížděl znovu. Na tramvajové zastávce jsem začten trávil dlouhé hodiny, přestože měla tramvaj pětiminutové intervaly.

Kniha je tím lepší, čím víc tramvají vám ujede.

Americký vydavatel sáhl pomocí internetu po zajímavé variantě: První kapitolu uveřejnil na webu. Pokud se vám bude líbit, utíkejte do knihkupectví a kupte si celou knihu.

Byl to dobrý tah: Poslední kniha geniálního autora Dana Browna s názvem Ztracený symbol trhá rekordy, i když výšin Šifry mistra Leonarda zatím nedosahuje. Zatímco "Šifra" prodala díky filmovému zpracování (a tím většímu zájmu) celeosvětově 85 milionů výtisků, "Symbol" je zatím na 30 milionech. Filmové zpracování je ale již na spadnutí.

V Čechách se prodej "Ztraceného kódu" jen po týdnu prodeje přehoupl přes fantastických 65 tisíc výtisků. A to žijeme v době, kdy je 5 tisíc prodaných výtisků jakékoli knihy považováno za úspěch.

Přesto se ale nedá říct, že by byl Brown čím dál lepší. Nejpovedenější z jeho čtyř románů je totiž podle mne ten druhý, tedy Andělé a démoni. Pak je slavná "Šifra", třetí je "Symbol" a na posledním místě se tetelí "Digitální pevnost (i tu jsem ale slupnul za 24 hodin).

Takže Vám, pane Browne, děkuji za příjemně strávený den na ose I.P.Pavlova náměstí Bratří Synků, a odpouštím vám i těch supernudných posledních 20 stran. Čím to, že vždycky, když vydechne naposled Váš záporný hrdina, jako by došel dech i Vám?

Ondřej Höppner