Související články
Moc dobře si ji pamatuje i Pavel Landovský, který v tu chvíli seděl s Karlem Gottem v baru Bystrica na Národní třídě v Praze. „Běžela tam nějaká hra, v rozhlase. A já jsem říkal: ‚Zacpěte tomu hubu, tady pijem‘ A najednou Karel Gott říká: ‚To není hra, to je nějaký pásmo‘. A to už jsme slyšeli, jak sem lezou Rusové,“ řekl Landovský Pamětem národa.
„Vylez jsem ven a tam tank, na Národní třídě, zbloudilej. A do něj dvě ku*vy mlátily deštníkama, tloukly a křičej: ‚Jděte domu!‘ To bylo tak v jedenáct hodin v noci, to už tam Rusové byli,“ dodal.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy
V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročily armády pěti států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak ukončila Pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení socialismu s lidskou tváří. V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989.
Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska. Již první den si invaze vyžádala téměř 60 lidských životů. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100.000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750.000 vojáků a 6000 tanků.
Zatímco vojáci Maďarska, NDR, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl naopak legalizován smlouvou o jejich dočasném pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo 18. října 1968. Tím se jejich "dočasný" pobyt prodloužil na 23 let. Poslední sovětský voják, kterým byl velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov, odletěl z Prahy 27. června 1991.
Přidat názor
zhlédlo 
