Feministická buňka, reprezentovaná na konferenci skupinou zahořklých žen s tlustýma nohama, reagovala na konstruktivní příspěvky diskutujících tichým bučením.

Dítě má právo na oba rodiče

Novelu zákona o střídavé péči navrhuje poslanec JUDr. Pavel Staněk (ODS). Základní změna spočívá ve formulaci „…soud svěří dítě do střídavé péče…“, která má nahradit dosavadní „…soud může svěřit dítě do střídavé péče…“.

Tato „drobná“ změna by měla přidat soudcům odvahu, aby ke střídavé péče přistupovali jako k nejlepšímu řešení pro dítě v situaci, kdy se jeho rodiče rozhodli rozejít. Důvodem k váhavosti soudců je většinou zkostnatělost a zatížení stereotypy z komunistického soudnictví.

„Dítě má právo na oba rodiče. Nesouhlas jednoho z rodičů se střídavou péčí znamená, že tento rodič vědomě pošlapává práva dětí, a měl by za to být za své obstrukce potrestán,“ zaznělo v jiném příspěvku.

Pasti feministek

Feministky lstivě požádují podmínit rozsudek o střídavém péči souhlasem obou rodičů, čímž by ho zablokovaly. Například ve Švédsku byla tato podmínka odstraněna již před 15 lety.

I když je agresivní sobeckost feministek zcela zřejmá, neváhají se ve své zákeřnosti stavět na stranu dětí: Prý ať si děti samy řeknou, kde chtějí být. Za tímto líbivým argumentem stojí největší zlo: Poštvávání dítěte jedním rodičem proti druhému.

Zpátky do civilizace

Podle statistik ministerstva spravedlnosti přistoupili čeští soudci v roce 2009 ke střídavé péči ve 4,5 procentech případů, loni šlo došlo k mírnému nárůstu na 5 procent. Za civilizovaným světem ale stále pokulháváme: například ve Francii je podíl nařízených případů střídavé péče v průměru 15 procent.

Novela o střídavé péči je zřejmě nejdůležitější součástí občanského zákoníku. Pokud ho poslanci schválí, začne platit roku 2013.