V úterý 18. června před osmdesáti dvěma lety dotloukla v budově kostela v Resslově ulici v Praze srdce sedmi statečných československých parašutistů, kteří se podíleli na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Jejich mrtvá těla nacisté vynesli z kostela na chodník a po jejich identifikaci zrádcem Karlem Čurdou je převezli k pitvě do německého ústavu soudního lékařství při Karlově univerzitě. Tam jim patologové oddělili hlavy od těl, přičemž hlavy samotných vykonavatelů atentátu, Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, byly speciálně konzervovány a uloženy do skleněných válců s lihovým roztokem. Jejich hlavy totiž chtěli nacisté uchovat i s tváří, zatímco lebky ostatních pěti parašutistů byly zbaveny všech tkání.

„Pamatuji si, že jejich lebky byly vystaveny v zasklené vitríně,“ uvedla novinářka a chartistka Květoslava Neradová, jejíž otec Josef Pánek v té době byl zřízencem ústavu a spolu s dalšími zaměstnanci zamýšlel na konci války ostatky statečných výsadkářů vyměnit za jiné, aby pak byly s náležitou pietou pochovány. Nacisté je však předběhli a dne 20. dubna 1945 všech sedm lebek odvezli neznámo kam.