Recenze: Ztráta sestry Laurel přivede k terapii s Cobainem a Winehousovou

Ač je Laurel poměrně mladá, mezi její oblíbence, kterým své dopisy adresuje, patří Kurt Cobain, Janis Joplin, Amy Winehouse či Amelie Earhart nebo Heath Ledger. Celý román je psán v dopisech, ale na čtivosti a tempu to příběhu neubírá. Čtenář zvláště ocení, že ač je její příběh místy dojemný, hlavní hrdinka se nesesypává kvůli prkotinám, ale řeší „opravdové“ problémy.

Román je směsicí pocitů nejen první lásky, ale hlavně zrady a smutku, kterým člověk čelí, když ztratí někoho blízkého, ale také snahy posunout se dál a neschovávat kostlivce ve skříni. Kniha je místy až filozofická, při jejím čtení se neubráníte zamyšlení nad tím, jak jste viděli svět, když vám bylo patnáct, a jak ho vidíte teď. Neodvratně budete polemizovat o svém pojetí dobra a zla, o tom, jaký by svět měl být a jaký ve skutečnosti opravdu je. Zda-li by vaše patnáctileté já, které mělo jasné, ač někdy poněkud zkreslené představy o tom, jak by se mělo žít, na vás dnes bylo hrdé.

„Zažít nás je jako pít z fontány mládí. Mým záměrem je, aby to tak bylo vždycky, dokud budeme naživu. Zestárneme, ale přeju si, abychom se nikdy nezaprodali. Abychom nikdy nezestárli tolik, že bysme zapomněli, kdo jsme dneska, teď a tady.“

Kniha při čtení působí velice zamyšleně a emocionálně, ale autorka zvládla balancovat na tenké hraně mezi sentimentem a kýčem, aniž by sklouzla k levnému citovému vydírání čtenáře. Vzhledem k tomu, komu Laurel své dopisy píše, je kniha vhodná pro čtenáře všech věkových kategorií. Její příběh je vkusně doplněn o reference písniček všech těch, kterým Laurel své dopisy adresuje, ale také o ukázky poezie autorů jako John Keats nebo E. E. Cummings. Vřele proto doporučuji si k četbě pouštět písničky, o kterých hrdinka právě hovoří, nejen pro lepší porozumění jejím emocím, ale také jako skvělý soundtrack na pozdější použití.

Ava Dellaira 

Dopisy na konec světa

Nakladatelství YOLI, 2015

Počet stran: 272

Hodnocení: 90 %