Klíště šíří anaplazmózu. Nakazilo se už přes 50 Čechů, nemoc zvětšuje játra
Klíšťata v Česku mohou na lidi přenášet nepříjemné onemocnění zvané anaplazmóza. Dříve se předpokládalo, že jde o nákazu psů, ale za posledních 10 let se v tuzemsku už nakazilo více než 50 lidí. Inkubační doba nemoci je 7 až 10 dnů a vyskytuje se právě v tomto období, upozornilo epidemiologické oddělení Státního zdravotního ústavu.
Nejen klíšťovou encefalitidu nebo boreliózu přenášejí klíšťata. Nepříliš známým onemocněním je také anaplazmóza, která může způsobovat horečky, bolesti hlavy nebo zvětšování některých orgánů. Dříve se mělo za to, že jde o nemoc, která napadá jen zvířata, ale postupně se objevila také u lidí.
První případ byl zaznamenán v USA v roce 1994, do Evropy se nemoc dostala o tři roky později. Jen v Česku se touto nemocí od roku 2007 nakazilo 53 lidí, a to zejména v průběhu jara až podzimu, kdy je aktivita klíšťat nejvyšší.
Zvetšení uzlin, jater a sleziny
„Anaplazmóza, zvaná taky ehrlichióza, postihuje bílé krvinky napadeného člověka, nebezpečná je především pro osoby s poruchou imunity. Skvrna na kůži může připomínat lymeskou boreliózu. Akutní příznaky nákazy zahrnují horečku, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy a končetin, zvětšení uzlin, jater i sleziny. Mohou ohrožovat život nakažené osoby,“ řekl pro Blesk Zprávy lékař Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Ostravské univerzitě.
„Klíšťata se mohou nakazit od infikovaných hostitelů. Kmeny patogenní pro člověka mohou být přenášeny klíšťaty sající na koních, psech, domácích nebo volně žijících přežvýkavcích, ježcích a divoké kančí zvěři,“ vysvětlila Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu s tím, že původcem nemoci je bakterie Anaplasma phagocytophilum.
Podle Fabiánové je typická inkubační doba onemocnění 7 až 10 dnů a každý 50. případ má velmi závažné projevy včetně oslabení imunitního systému. „1 případ ze 100 je fatální. Onemocnění ale nepřechází do chronicity,“ dodala.
Nemoc napadá psy i ovce
Onemocnění se vyskytuje také u zvířat, napadá třeba psy, koně a dobytek. „Je to psí granulocytární anaplasmóza, koňská granulocytární anaplazmóza a takzvaná „tick-borne fever“ u dobytka. V Norsku je u ovcí známa desetiletí jako „sjodogg“, s horečnatým průběhem, způsobuje trvalé oslabení nebo úhyn,“ řekla Fabiánová.
Lidé se v Česku mohou nakazit i dalšími nemocemi, které klíšťata přenáší. Jde například o babeziózu, která napadá především červené krvinky. Vyskytuje se často společně s lymeskou boreliózou a u osob s poruchou imunity má nepříznivou prognózu. Postihuje hlavně starší lidi a vedle horečky, bolesti svalů a kloubů se může objevit i žloutenka. „Vzácněji klíšťata přenáší bartonelózu a rickettsiózu,“ dodal také lékař Maďar.
Skvrnitá horečka a horečka Kyasanurského lesa
A klíšťata jsou nebezpečná také v zahraničí, kde se vyskytují jejich jiné druhy. Přenáší tam skvrnitou horečku Skalistých hor, horečku Kyasanurského lesa, Omskou hemoragickou horečku, Středozemskou marseillskou horečku nebo Krymsko-konžskou hemoragickou horečku.
Právě u poslední nemoci, která je typická hlavně pro Afriku nebo části Asie, se ale experti obávají i jejího rozšíření do Evropy. V roce 2016 tato nemoc dokonce ve Španělsku zabila 62letého muže , který nikam necestoval.
Většina lékařů krev podrobně netestuje, příčiny nemocí nehledají, pokud vám bude zle, nadopují vás práškama na potlačení příznaků. Léčba pouze 11 dní ATB, pokud se vám stále dělají fleky, to je tak na trestní oznámení - zanedbání lékařské péče. Minimum jsou 3 týdny ATB a i to je často málo. Jestli brali krev ihned po nákaze, test byl pravděpodobně falešně negativní. Podobné fleky dělají i další infekce od klíšťat, nemusela to být jen borelioza. Podrobnější testy vám udělá soukromý lékař, nebo přímo laboratoř, akorát budete muset zaplatit, pojišťovny podrobné testy nehradí. Možná by se vám podařilo ukecat nějakého lékaře, aby testy udělal, ale ani pak není vyhráno, výsledky testů mohou být falešně negativní i falešně pozitivní.