„Nyní, když jsem od ní vzdálen, možná navždy, ptám se, zda Praha opravdu existuje, zda to není končina imaginární, jako Polsko krále Ubu. Nicméně každou noc, když se procházím ve snu, cítím kámen po kameni dlažbu Staroměstského náměstí,“ takto zamilovaně vzpomínal v roce 1975 Ital Ripellino v eseji, za kterou získal cenu Kniha Itálie. Jeho pohled na tvůrce naší malé země je teď možné obdivovat v Museu Kampa.

Láska na celý život

Angelo Maria Ripellino byl italský bohemista, rusista, překladatel, básník, literární i divadelní kritik, který našel zalíbení v české kultuře. Po studiích na římské univerzitě mezi lety 1946 a 1947 pobýval v Praze, kde učil italskou literaturu.

„Následně se spřátelil s Vladimírem Holanem, se kterým se stali celoživotními přáteli. Dále pak vyučil češtinu a literaturu v rámci slovanské filologie na univerzitě v Bologni, pak v Římě, kde vyučoval i ruský jazyk,“ prozradila Martina Vítková, kurátorka výstavy.

Do Česka se neustále vracel. Dokonce tady strávil léto po vážné operaci plic v létě 1965. V Itálii psal do novin, kde informoval o českém divadle a filmu, které se stávaly světoznámými. Jelikož se postavil na stranu avantgardy, patřil k těm, kteří neměli přístup do české kotliny.

Ochutnávka z výstavy:

Video
Video se připravuje ...

Výstava Angelo Maria Ripellino: Praha byla krásnější než Řím (Příběh české avantgardy) Eva Fornálová

Výstava v Museu Kampa odkrývá pohled na českou literaturu očima toho italského slavisty. Celá výstava je přitom rozdělena na dvě témata - příběh padesáti let českého umění, ať už literárního, výtvarného či divadelního a příběh země, do které Ripellino přijel poprvé v roce 1946 a která se stala jeho adoptivní vlastí. „Setkal se tehdy se zemí, která se na jedné straně zotavovala z války a na druhé pomalu upadala do nové pasti totalitarismu. Českou kulturu nalezl tak zajímavou, že o ní nepřestal mluvit,“ sdělila při zahájení výstavy kurátorka Vítková.

Výstava představuje tvůrce, kteří bohemistovi učarovali a kteří podle něj tvořili nejzajímavější jádro českého umění. K vidění tady je tvorba Emila Filly, Bohumila Kubišty, Josefa Čapka, Tyoen, Jindřicha Štyrského, Adolfa Hoffmeistera a řady dalších. K vidění je přes osmdesát děl, kromě obrazů i výtisk významných knih, které o Česku napsal. Výstava bude k vidění na Kampě až do 12. května tohoto roku.

Fotogalerie
20 fotografií