7°C
Pamětní deska je z iniciativy Senátu od roku 2003 na horním konci Nerudovy ulice, kde proti studentům zasáhly před 71 lety ozbrojené složky. Vysokoškoláci se chtěli dostat za prezidentem Edvardem Benešem a apelovat na něj, aby nepřijímal demise nekomunistických ministrů. Ale stalo se tak a cesta k vládě jedné strany se tím otevřela.
Naivně věřili
„Studenti naivně věřili, že i za komunistů budou platit demokratická pravidla, respekt k názoru jiného, obyčejná úcta k člověku. Hned tady v místech, kde stojíme, dali komunisté jasně najevo, že totalita nectí pravidla, nectí respekt k jinému názoru," řekl Kubera. Pietního aktu se zúčastnili i někteří tehdejší studenti, velvyslanci několika zemí, zástupci dnešních studentů, Konfederace politických vězňů a festivalu proti totalitě Mene Tekel, který dnes začíná.
„Dnes mám obavu, že si postupně zvykáme na podobný model. U moci alespoň formálně dnes nejsou komunisté, stále máme alespoň formálně demokratická pravidla, demokratické volby a pořád ještě jsou média, která lze označit za nezávislá a svobodná,“ uvedl předseda Senátu.
Nové nesvobody v kouření
Jako příklad nesvobody, kterou vnímá, Kubera, dlouholetý vášnivý kuřák a veřejný zastánce kouření cigaret, označil protesty veganů proti řeznictví, případ muže, „který před 20 lety políbil dívku, která se mu líbila, dnes přijde o kariéru a páchá sebevraždu“. „Protože je vystaven takovému tlaku okolí, že to neunese,“ zmínil. „Opět tu máme skupiny lidí, kteří věří, že vědí lépe než zbytek společnosti, co je dobré a co je nutné,“ řekl. Zmínil také úředníky, kteří podle něj svévolně zneužívají moc.
U pamětní desky dnes položili věnce a promluvili také první předseda Senátu a iniciátor osazení desky Petr Pithart, předseda Pražského akademického klubu 48, který sdružuje tehdejší studenty, Martin Špolc, místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý či kardinál Dominik Duka.
