Po téměř dvouleté stavbě se poprvé opona Hraběcího Nosticova divadla před zraky tisíce diváků zvedla 21. dubna roku 1783, kdy se tu hrála tragédie německého básníka Gottholda E. Lessinga (†52) s názvem Emilia Galotti. „Praha se díky neúnavnému úsilí několika jedinců může a smí pustit do soutěžení s nejslavnějšími německými městy,“ zhodnotil pak roku 1813 kapelník divadla Carl Maria von Weber (†39) umělecký život metropole, v němž měla scéna významnou roli.

Divadlo 28. března 1799 odkoupil Zemský stavovský výbor a dal mu své jméno. V bouřlivých i klidných časech prožilo změnu majitelů i názvu ještě několikrát. Ständetheater (1939 až 1945) byl i Tylovým divadlem (1949 až 1990) a pak znovu Stavovským. Tím zůstává dodnes.

Co možná nevíte

Na jevišti divadla ochotničil i básník Karel Hynek Mácha (†25). Roku 1826 tu uvedli první českou novodobou operu Dráteník, poprvé tu v roce 1834 zazněla píseň Kde domov můj. Mozart tu mimo jiné odehrál světové premiéry dvou oper, Dona Giovanniho v říjnu 1787 a La clemenza di Tito roku 1791. Hrabě Nostic si nechal vystavět na zahradě svého paláce kopii divadla coby zahradní pavilón. Nejdůležitější lóže divadla jsou císařská naproti jevišti a prezidentská vpravo od něj. Ta nenabízí právě dobrý výhled.

Fotogalerie
6 fotografií