7°C
Velký objev českých archeologů v Egyptě, Bárta si libuje. Proč jsme tak úspěšní?
Pyramidový komplex v egyptské Sakkáře se dlouho řadil k egyptologickým záhadám. Jeho neobvyklá podoba naznačovala, že musel patřit výjimečné královně, nevědělo se ale které. Záhadu nyní rozlouskli až čeští egyptologové. Patřil královně Setibhor.
O objevu informoval Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Památník sousedí s pyramidovým komplexem krále Džedkarea. Ten vládl během 5. dynastie Staré říše v letech 2365 až 2322 před naším letopočtem. To znamená, že je přes 4300 let starý!
Výjimečná pocta
A to není vše. Zádušní chrám královny, jejíž jméno nebylo dosud známo, obsahoval architektonické prvky a součásti, které byly tehdy výsadou pouze panovníků. Jedním z těchto prvků byl sloup z červené žuly s palmovou hlavicí. A na tom čeští výzkumníci objevili hieroglyfický nápis „Králova manželka, jeho milovaná Setibhor“.
„Její komplex je největším hrobovým komplexem královny z třetího tisíciletí před Kristem, což ukazuje na její naprosto unikátní pozici,“ řekl Blesku ředitel egyptologického ústavu Miroslav Bárta.
Čím si královna vysloužila tyto pocty? Zřejmě to mohla být právě ona, kdo svému muži pomohl na egyptský trůn. Faraon se jí pak zřejmě chtěl odvděčit tím, že pro ni tento neobvyklý komplex vybudoval. Objevila jej egyptská expedice, které se ale účastní i naši odborníci. „Objev patří k tomu nejlepšímu, co se v posledních letech na pyramidových polích odehrálo,“ shrnul Bárta.
Odkryli i hrobku hodnostáře
Expedice odkryla i jedinečnou hrobku hodnostáře Chuyho, který žil na konci 5. dynastie. Nadzemní část obsahuje oběťní místnost zdobenou reliéfy, které se ale dochovaly jen ve spodním okraji. Zbytek »recyklovali« zloději kamene, kteří kvalitní vápencové bloky používali pro vlastní stavby. V severní stěně hrobky je pak vstup do chodby, která ústí do podzemní části. „Ta je kompletně vyzdobena scénami, které zaručovaly jeho posmrtný život. V tomto rozsahu a této kvalitě se jiné nenašly, jde o objev světové kvality,“ řekl egyptolog Bárta.
Samotná pohřební komora byla nezdobená. Původně ji zřejmě vyplňoval vápencový sarkofág, ten ale zcela zničili starověcí zloději. V hrobce už zbyly jen části těla ubohého Chuyho, ty však nesou jasné stopy po mumifikaci. Stejně tak byly nalezeny jen zbytky předmětů pohřební výbavy.
Letitá tradice a další objevy Čechů
Jak je možné, že jsou v této zemi Češi tak úspěšní? Tím zásadním je vůbec mít možnost bádání na místě provádět. Český výzkum navazuje na dlouholetou tradici našeho působení v Egyptě, která začala již v roce 1960 při stavbě Asuánské přehrady. Tehdy se prováděl záchranný výzkum památek, které ohrožovalo zatopení. Koncese na výzkum, na které je egyptská vláda jinak velmi skoupá, od té doby českým odborníkům několikrát obnovila a nic se na tom nezměnilo ani po revoluci v roce 2011, kdy se v zemi vyměnil politický režim.
Československá a posléze česká egyptologie má ve světě vynikající pověst. Přesto že jsme jen malý stát, máme ve svých řadách odborníky, kterým se povedly úžasné objevy. Patří mezi ně například odkrytí nekropole v Abúsíru, archeologického naleziště severně od Sakkáry. Českoslovenští vědci tam roku 1960 objevili velkou hrobku Ptahšepsese, vezíra 5. dynastie, která je zatím největší známou nekrálovskou hrobkou ze Staré říše.
Ještě významnější byl objev hrobky vysokého kněze a správce faraonova paláce Iufaa z roku 1998. Byla to první nevykradená hrobka objevená od roku 1941. Dalším unikátním nálezem byl třeba objev nedokončeného pyramidového komplexu faraona Raneferefa, kde se kromě jeho kosterních pozůstatků podařilo najít i rozsáhlý soubor papyrů a zlomků královských soch.
Restaurovali pyramidu krále
Čeští odborníci také dokončili konsolidaci a restaurování podzemních prostor pyramidy samotného krále Džedkarea. Ty byly poničeny už ve starověku a jejich neutěšený stav ovlivňoval bezpečnost celé památky. Sakkára je egyptská archeologická lokalita, která se nachází na západním břehu Nilu asi 30 kilometrů jižně od Káhiry.
