„Někdy se nemyjeme.“ Zoufalé rodiny živoří kousek od luxusních obchodů, vodu mají na příděl
Obyvatelé slumu Vasant Kunj nacházejícího se na jižním okraji indické metropole Nové Dillí nežijí jen v naprosté chudobě, sužuje je rovněž žízeň. Až 10 dní musí tamní lidé čekat na zásoby vody, které jim posílá vláda. K přistavěným cisternám si chodí s barely, láhvemi i sudy. Na celé období do dalšího zásobování jim ale mnohdy voda nevystačí, Indové se proto radši nemyjí, jen aby měli vodu na pití, případně na vaření, uvedla stanice CNN.
„Je obtížné takhle žít,“ sdělila novinářům Fatima Bibiová (30), která se podílí na organizaci rozdělování vody. „Všechno závisí na téhle vodě, naprosto všechno: pití, vaření, mytí, uklízení,“ vysvětlila Bibiová. Vasant Kunj patří mezi nejchudší a nejlidnatější indické slumy, přitom jen 10 minut odsud se nacházejí luxusní nákupní střediska, kde movití Indové utratí i 23 tisíc za botasky.
Ve Vasant Kunju ale lidé chodí bosí a žijí v přeplněných chýších vyrobených z kartonů a železných tyčí, které je sotva chrání před čtyřicetistupňovými vedry.
600 litrů na rodinu
V momentu, kdy cisterny konečně dorazí na místo, lidé se začnou překřikovat a tlačit dopředu. Každý si chce odnést co nejvíce vody. Vláda ale rozhodla o přídělech 600 litrů na rodinu, což na 10 dní nestačí.
Voda je v Indii drahé a vzácné zboží a lidé z Vasant Kunju udělají všechno pro to, aby jí co nejvíce uchovali. Voda diktuje veškerý život ve slumu, když přijde den příjezdu přídělové cisterny, lidé nechodí do práce a shromažďují se na místě, kam dorazí. „Přesný čas neznáme, lidé někdy čekají i celý den,“ vypověděla Bibiová.
„Někdy se nemyjeme.“
„Děti milují studenou vodu přímo z cisterny, po několika dnech, kdy stojí v barelech, je skoro vařená,“ sdělil reportérům Ashraf Ullah. „Nedostatek vody je tu znatelný. Máme zhruba půlku kýble vody na den, abychom se umyli, někdy se radši nemyjeme,“ řekla Bibiová. „Ve vodě musíme umýt i zeleninu, tutéž vodu pak používáme na přepírání oblečení. Ani špinavá voda se nevylévá, dá se ještě použít,“ dodala.
I přes veškerou snahu šetřit vodou jim zásoby ještě před novou dodávkou dojdou. Některé rodiny si půjčují vodu mezi sebou. Bibiová do Nového Dillí dorazila před dvaceti lety s manželem, provdala se za něj, když jí bylo 10 let. Nemá žádné vzdělání, patří však mezi nejdůležitější osoby v komunitě slumu. Žena dokonce vybudovala nádrž u svého domu, kde se hromadí dešťová voda.
Bibiová a další lidé nyní sbírají peníze na to, aby si pořídili čerpadlo, díky němuž by dostali vodu z nádrže a používali ji na praní prádla. „Na jednu stranu je to dost primitivní, na druhou důmyslné řešení jednoho z našich problémů. Pro svou komunitu chci jen to nejlepší, chci, aby naše děti měly lepší život než my,“ svěřila se Bibiová.
Nedostatek a kontaminace vody
Podle expertů čelí Indie nejhorší krizi v historii země, 600 milionů lidí se musí vyrovnat s nedostatkem vody, uvádí zpráva think tanku Niti Aayong, ročně kvůli tomu zemře až 200 tisíc Indů. Problémem není jen to, že lidé nemají pravidelný přístup ke zdroji pitné vody, ale i to, že některé zdroje vody jsou kontaminované.
Jednadvacet největších indických měst podle vědců v roce 2020 zcela vyčerpá zdroje podzemní vody, do počátku plné environmentální krize tudíž nezbývá ani rok. Indie se jako země neustále vyvíjí, zároveň roste i její populace, v současné době ve státě žije 1,3 miliardy lidí. Podle lidí, kteří už krizi čelí, se situace bude jen zhoršovat.
„Hodně lidí a málo vody.“
„Máme mnoho lidí a málo vody,“ uvedla Jyoti Sharmaová, zakladatelka indické neziskové organizace FORCE, která se zabývá zachováním a čištěním vodních zdrojů. „Neštěstím je i to, že lidé nevnímají, jak závažná tato situace je.“ Země jako Indie, které vždycky patřily k sušším oblastem, se stávají vlivem klimatických změn ještě vyprahlejšími.
Sharmaová, která patří mezi oblíbené indické herečky, varovala, že nedostatek vody se rychle může stát problémem světových měřítek. Indii vysychají zdroje vody, vše ztěžuje i fakt, že se zde spoléhá hlavně na podzemní vodu. „Patříme mezi největší uživatele podzemní vody na světě,“ uvedl editor environmentálního zpravodajského serveru The Third Pole Joydeep Gupta. „To je zlé, je to podstata hluboké krize, do které se řítíme.“
V posledních letech se Indie dost urbanizovala, miliony lidí přišly do měst a požadavek na vodu se zvýšil. Města musí hledat stále nové a nové zdroje vody, 100 milionů Indů žijících ve městech jako Nové Dillí, Bengalúr nebo Hajdarábád podle expertů do roku přijdou o své poslední zásoby podzemní vody.
Jelikož je Indie převážně zemědělským státem, více než 80 procent vody padne na zavlažování plodin jako rýže nebo cukrová třtina. „Na vině jsou i vlády několika států, které farmářům poskytují finance na čerpání podzemní vody,“ řekl už loni CNN ředitel Centra pro vědu a životní prostředí Suresh Rohilla. Když se ještě k tomu přihlédne ke klimatickým změnám, Indie stojí před obrovským problémem.
Trápení farmářů často končí sebevraždou
V zemi jsou častá sucha, která ohrožují úrodu, krátké zimy a dlouhá léta, monzunové deště a situaci nepomáhají ani tající himálajské ledovce, jejichž voda sice zásobuje řeky, ale často není pitná. Tento stále se zhoršující stav už několik let ničí indické farmáře, od roku 1995 už kvůli tomu více než 200 tisíc zemědělců spáchalo sebevraždu.
V Bengalúru a Hajdarábádu, dvou technologických centrech Indie, o přídělech vody dokonce rozhoduje „cisternová“ mafie. „Určují kdo a za kolik dostane vodu. Je to obrovský problém, zároveň ale jediný způsob, jak získat pitnou vodu,“ objasnil Gupta. Ještě horší je to na venkově. Když vyschne voda, vesničané jsou náhle bez zdroje vody a musí si pro ni chodit několik desítek kilometrů, nebo za její dovoz platit vysoké částky. Část vodovodní sítě je navíc kontaminovaná toxickým odpadem.
Voda dochází i v USA
„S tím, jak postupují klimatické změny, voda bude rozhodující faktor,“ domnívá se Sharmaová. Podle ní bohaté země ze severní polokoule budou přerozdělovat své zásoby sušším a chudším zemím v Asii a Africe, a tím nad nimi budou mít moc. Není to jen Indie, která se v současnosti potýká s nedostatkem vodu, stejný problém má Pákistán, Etiopie, ale dokonce i americká Kalifornie.